§ 1.
Mlýny smějí pro pěstitele obilí (zemědělské samozásobitele) (§ 1 výše uvedeného nařízení o úpravě obchodu obilím a mlýnskými výrobky ze dne 27. června 1919, č. 354 Sb. z. a n.) obilí dle právě platných předpisů k výživě lidské uvolněné semilati jen dle zvláštních povolení k semletí (mlecích výkazů) a obili uvolněné dle právě platných předpisů ke krmení dobytka šrotovati jen dle zvláštních povolení k šrotování (šrotovních výkazů); rovněž jest dovoleno čistiti obilí ve mlýnech pouze na základě zvláštních povolení k čištění (výkazů k čištění obilí), jež smějí se vydávali jen na osivo.
Pěstitelé obilí, mající ječmen vlastní sklizně, smějí si ušlechtilé obilí (pšenici, žito) dáti semlíti vždy jen nejvýše do 3/4 celkového množství obílí, jež smí se spotřebovati.
Nejméně 1/4 této spotřeby musí se současně hraditi ječmenem.