1. Pro účely této přílohy se zavádějí následující definice:
I = elektrický proud procházející elektroměrem
I = stanovený referenční proud, pro který byl elektroměr
n s transformátorem navržen
I = nejmenší stanovená hodnota proudu I, při níž elektroměr
st zaznamenává činnou elektrickou energii při účiníku rovném
1 (u vícefázových elektroměrů se symetrickou zátěží)
I = hodnota proudu I, nad kterou leží chyba elektroměru
min v mezích největší dovolené chyby (MPE) (u vícefázových
elektroměrů se symetrickou zátěží)
I = hodnota proudu I, nad kterou leží chyba elektroměru
tr v mezích nejmenší hodnoty největší dovolené chyby (MPE)
odpovídající označení třídy elektroměru
I = maximální hodnota proudu I, pro kterou chyba elektroměru
max leží v mezích největších dovolených chyb (MPE)
U = elektrické napětí přiváděné do elektroměru
U = stanovené referenční napětí
n
ƒ = kmitočet napětí přiváděného do elektroměru
ƒ = stanovený referenční kmitočet
n
PF = účiník = cosφ = cosinus úhlu fázového posunu φ
mezi I a U
Elektroměry k měření činné energie se mohou v závislosti na použité metodě měření používat v kombinaci s externími měřícími transformátory,