CODEXIS® Přihlaste se ke svému účtu
CODEXIS® ... 463/1920 Sb. Nařízení vlády republiky Československé k provedení zákona ze dne 8. dubna 1920, č. 309 Sb. z. a n., o dávce z majetku a dávce z přírůstku na majetku. K §u 57.

K §u 57.

463/1920 Sb. Nařízení vlády republiky Československé k provedení zákona ze dne 8. dubna 1920, č. 309 Sb. z. a n., o dávce z majetku a dávce z přírůstku na majetku.

K §u 57.

Trestní ustanovení vládních nařízení o soupisech jmění, vydaných na základě zákonů z 25. února 1919, čís. 84 Sb. z. a n., a ze dne 27 června 1919, čís. 369 Sb. z. a n., nemají pro obor dávky platnosti, nelze jich obdobně použíti a platí pouze pro delikty spáchané při soupisu (delikty soupisové). Vznikne-li v trestním řízení u dávky odůvodněné podezření, že obviněný dopustil se mimo to nějakého dosud nepromlčeného trestného jednání neb opomenutí podle nařízení soupisových, jest ku provedení trestního řízení pro tyto delikty potřebné zaříditi.

Ačkoliv řízení trestní, týkající se dávky a deliktů soupisových, nemají zásadně nic společného, doporučuje se při souběžnosti obojího řízení výsledku poslednějšího řízení vyčkati, bylo-li oboje řízení u téhož úřadu zahájeno; berní správy (finanční ředitelství) nejsou, pokud jde v řízení u dávky o tytéž skutečnosti jako v trestním řízení soupisovém, ve svých nálezích na výsledky trestního řízení soupisového vázány a posuzují vinu i objektivní skutkovou povahu jednání neb opomenutí, o něž jde, pokud to pro dávku nezbytno, samostatně a neodvisle dle souhrnu všech okolností zjištěných při trestním řízení u dávky.

ad A. Skutková podstata trestných činů a opomenutí u dávky jest v podstatě táž jako u daní osobních; to platí zejména o zatajení dávky, záležejícím v nepodání přiznání v předepsané lhůtě a v nedodržení povinnosti podati v předepsané lhůtě oznámení v případech §u 15, odst. 5., a §u 38, čís. 6., odst. 2.

Při výměře trestů peněžitých budiž přiblíženo k tomu, byl-li neb bude-li obviněný, po případě jakým obnosem byl neb bude pro totéž jednání neb opomenutí v zahájeném trestním řízení dle nařízení soupisových neb ostatních předpisů daňových potrestán, jakož i k tomu, že peněžité mohou vzhledem na výši sazeb dávky a výši násobků zkrácené neb ohrožené dávky, po případě přesahovati hodnoty, jichž se trestní jednání či opomenutí týká.

ad B. až D. Slovy "ve všech případech" pod B., odst. 2., rozuměli jest případy uvedené tam pod čís. 1. - 3., nikoliv tedy snad čtvrtou skupinu případů sem patřících.

Vzhledem na vnitřní spojitost ustanovení §§ů 2 a 5, čl. III., cís. nařízení ze dne 16. března 1917, čís. 124 ř. z., jest příslušným k provedení řízení trestního:

I. Berní správa, jde-li o

1. nepořádky (§ 1, odst. 3., čl. III., cit. cís. nař.),

2. pořádkové pokuty ve smyslu §§ů 249, 250, 279 zák. o os. daních,

3. hrubou nedbalost (§ 1, odst. 1., čl. III., cit. cís. nař.) bez ohledu na výši ohrožené dávky,

4. zúmyslné zkrácení neb zatajení dávky, jakož i zúmyslné delikty blíže označené v §u 3, čl. III., cit. nař., pokud částka, o kterou byla dávka u dávkou povinného zkrácena neb zkrácení vydána, nepřevyšuje 5000 Kč, bez rozdílu, jsou-li podmínky ad B., odst. 1. - 3., dány čili nic, aneb převyšuje 5000 Kč. nejsou-li podmínky tyto dány.

II. Berní správa za spolupůsobení nalézajících senátů ve všech případech, ve kterých může býti kromě trestů peněžitých uznáno též na trest vězení, tedy jde-li o

1. zúmyslné zkrácení neb zatajení dávky, jsou-li podmínky ad B., odst. 1. - 3., dány, a částka, o kterou dávka byla zkrácena neb zkrácení vydána, převyšuje 5000 Kč,

2. zúmyslné delikty §u 3, čl. III., cit. cís. nař. za téhož předpokladu.

Sloučení trestního řízení u dávky s trestním řízením ohledně deliktů dle platných daňových předpisů neb soupisových nařízení jest nepřípustno.

K odst. 3. Zákon stanoví závazné uložení trestů vězení jen pro delikty ad B., čís. 1. - 3.; trest vězení pro delikty hrubé nedbalosti (§ 1, čl. III., cit. cís. nař.) jest vyloučen, a to i tehdy, kdy trest uloženy na tyto delikty převyšuje 20.000 Kč.

Bylo-li trestní řízení ohledně několika deliktů dávky sloučeno a současně uznáno na trest vězení, budiž výměra tohoto druhu trestu stanovena jednotně a budiž hleděno k tomu, aby souhrnná doba uvalených trestů vězení nepřesahovala nejvyšší míru v zákoně stanovenou.

Klade-li se obviněnému mimo to za vinu, že dopustil se dalších deliktů trestných podle nařízení soupisových neb ustanovení daňových, budiž v náleze, který bude později o tom vydán, přihlíženo k tomu, aby případně odděleně uvalené tresty vězení nepřekročily nejvyšší zákonitou výměru.

ad E. K pořádkovým pokutám, kteréž lze stupňovati, náležejí i pokuty, uložené podle §u 279 zák. o os. daních.