K §u 15.
K odst. 1. Odhadní hodnoty nebo odhadní kursy, dle kterých součástí majetku uvedené v tomto odstavci jest oceniti, jsou upraveny zvláštním vládním nařízením.
Hodnota válečných půjček rakouských a uherských k 1. březnu 1919 upravena bude zvláštním zákonem; v přiznání však vyznačiti jest pouze počet kusů, jmenovitou jejich hodnotu a číslo emise, a to vše ve sloupci tiskopisu přiznání "Bližší označení", anižby se zatím počítaly do celkového jmění. Stejné platí o pojištěních válečných půjček. Po vydání zákona bude předpis dávky po případě opraven. Vyměřovací úřady povinny jsou všechny takové případy za účelem předpisu dodatku vésti v patrnosti.
K tuzemským mincím kurantním náležejí zlaté desíti- a dvacetikoruny býv. říše rakouskouherské, k mincím obchodním na př. dukáty a i. zv. levantské tolary.
K odst. 3. Nejsou-li v tom kterém případě kuksy nebo podíly předmětem volného obchodu nebo nejsou-li prodejny, jest rozhodna hodnota celkového jmění těžařstva, společnosti, společenstva a pod. v rozhodný den a poměr, v jakém se celkové jmění na jednotlivé společníky dělí.
Příslušná berní správa sdělí ihned po vydání prvního platebního příkazu na dávku, vyměřenou subjektům zde míněným, censurnímu oddělení při revisním odboru ministerstva financí, kolik z celkového jmění společnosti, těžařstva, společenstva a pod. na jednotlivé podíly vypadá.
K odst. 5. Pohledávkami rozuměti jest nároky věřitelů na plnění ceny majetkové, se strany dlužníků, ať záleží v penězích nebo jiných předmětech, pokud se vztahují na podstatu závazku, tedy u pohledávky peněžní na kapitál, nikoli na úrok; z téhož důvodu nenáležejí sem pohledávky za užívání věcí, na př. ze smluv nájemních nebo pachtovních.
Zdali nedoplatky na úrocích, nájemném a podobných pohledávkách dne 1. března 1919 za dlužníkem váznoucích nabývají povahy kapitálu, záleží v podstatě od vůle stran, výslovně neb mlčky projevené; pokud z okolností případu nic jiného neplyne, jest zmíněné nedoplatky, k jichž zapravení dlužník byl již právoplatně odsouzen, klásti na roveň kapitálu.
Odchyluje-li se kurs pohledávky znějící na cizí měnu v den 31. prosince 1922 nebo dřívější den plnění od kursu, kterým byla pohledávka tato v Kč pojata do základu pro vyměření dávky, opraví se předepsaná dávka dle kursu v den 31. prosince 1922, nebyla-li do této doby splacena, nebo dle kursu v den plnění, byla-li v době od podání přiznání do 31. prosince 1922 zapravena.. K případným úchylkám nastálým po dni 31. prosince 1922 se nebude hleděti. Vyměřovací úřady mají případy, ve kterých patří takové pohledávky do majetku dávce podrobeného, vésti v patrnosti.
Byla-li pohledávka taková zaplacena po 1. březnu 1919, ale před podáním přiznání, jest ji oceniti dle kursu v den plnění. V přiznání musí býti dotyčný den a kurs vyznačen; jinak platí totéž, co v odstavci předchozím.
Jako u ostatních součástí majetku jest i pro hodnotu jinakých pohledávek kapitálových než i právě jmenovaných rozhodný stav 1. března 1919; byla-li tedy pohledávka do té doby částečně splacena, nepatří do majetku dávce podrobeného peníz, na který původně zněla, nýbrž pouze obnos, jakým pohledávka toho dne po právu stávala. Podobně bude tam, kde úrok nabyl povahy kapitálu, jestliže pohledávka do té doby o úroky splatné, ale nezaplacené vzrostla, přiznati pohledávku v den 1. března 1919 takto zvětšenou; při vkladech se k běžným úrokům nehledí.
Nárok na ocenění pohledávky hodnotou odchylnou od hodnoty jmenovité dlužno odůvodniti; častěji bude se vyskytovati oceňování hodnotou nižší, zřídka hodnotou vyšší, prvnější prokáže poplatník, druhou odhadní komise.
Důvodem pro nižší ocenění pohledávky může býti na příklad okolnost, že dle majetkových poměrů dlužníka v konkursu se nalézajícího pohledávka pravděpodobně zapravena bude pouze jistým procentem, nebo okolnost, že realisování pohledávky se setkává s určitými obtížemi.
Z jiného hlediska náležejí sem případy, kde jest pochybno, byť i dosud ke sporu nedošlo, zdali a v jakém rozsahu pohledávka vůbec trvá; i zde bude odůvodněno bráti zřetel nikoli ke jmenovité hodnotě, nýbrž k pravděpodobně menší hodnotě plnění, po případě pohledávku jako nejistou vůbec pustiti se zřetele.
Příkladem pohledávky kapitálové, znějící na jiný předmět než peníze, jest pohledávka vzniklá zápůjčkou cenných papírů, při čemž vymíněno jest vrácení těchže nebo jiných cenných papírů.
K odst. 6. Při výpočtu nezúročitelných pohledávek obmezených doložkou času hleděti jest i k úroku z úroků při sazbě 4%ní a úrokování celoročním. To platí o takových doložkách času, při kterých den splatnosti přesně jest určen.
Jde-li o nezúročitelné pohledávky, jejichž splatnost jest podmíněna úmrtím jedné nebo více osob, užíti jest obdobně ustanovení §u 16, odst. 4. a 5., tak totiž, že se v tomto případě násobitel roční hodnoty požitků béře jako počet let po jichž uplynutí se pohledávka stává splatnou. Na př. hodnota pohledávky splatné po úmrtí osoby 15leté vypočte se penízem, jaký by musil býti dne 1. března 1919 uložen, aby pohledávka po 20 letech dospěla své nominelní výše.
Za pohledávku očividně nedobytnou považovati jest nejen takovou, jejíž nedobytnost byla provedenou exekucí prokázána, nýbrž i onu, která dle jinak vyšetřených nebo odhadní komisí známých okolností pravděpodobně nebude zapravena.
K odst. 7. Pro ocenění samostatných práv majetkových (srov. prov. nařízení k §u 14, odst. 1.) platí všeobecné pravidlo §u 10, odst. 1.; bude je tedy oceňovati prodejní cenou.
Vzhledem ku značné rozmanitosti jejich nelze již zde stanoviti podrobnějších pokynů; bude věci vyměřovacích orgánů, aby si v pochybných případech vyžádaly pokynů ministerstva financí.