A. Ručení za dávku.
K odst. 1., čís. 1. Ručením za dávku jsou povinni:
a) příslušníci domácnosti (§ 7) za onu část dávky, jež z celkové sazby předepsané ze jmění, podrobeného dávce u přednosty domácnosti, na jejich jmění poměrně vypadá;
b) dědicové za onu částku dávky, která pro nesprávné přiznání zůstavitelovo neb nepodané přiznání nebyla vůbec, nebo byla příliš nízko předepsaná, a to stejně jako za ostatní dluhy pozůstalostní: tedy v případě bezpodmínečného nastoupení dědictví rukou nerozdílnou, jinak dle poměru a do výše svých dědických podílů.
Za dávku, jež předepsána byla zůstaviteli, jakož i za dávku předepsanou pozůstalosti dědicové neručí, nýbrž jsou přímo povinni ji platiti (§ 54);
c) právní subjekty uvedené v §u 266 zák. o os. daních za následky zanedbání povinnosti jejich zákonných zástupců neb zmocněnců.
K odst. 1., čís. 2. Ručením jsou dále povinni:
a) všichni, kdož poplatníka nebo jeho zmocněnce vědomě a úmyslně ponukli k tomu, že dopustil se trestného zkrácení, zatajení neb ohrožení dávky způsobem, naznačeným v §§ech 239 a 243 zákona o os. daních a v §u 1, čl. III., cís. nařízení ze dne 16. března 1917, čís. 124 ř. z., případně v §u 15, odst. 5., a v §u 38, odst. 1., čís. 6.;
b) anebo byli jemu způsobem uvedeným pod a) při onom trestném jednání neb opomenutí radou nebo skutkem nápomocni;
c) dále všichni, kdož se jakýmkoliv jiným způsobem trestných jednání shora pod a), b) uvedených zúčastni, vědí-li, oč jde, byť i neměli úmyslu dávku zkrátiti neb zatajovati, bez ohledu na to, byli-li pro své jednání neb opomenutí potrestání čili nic.
Tento druh ručení předpokládá, že poplatník, o jehož dávku jde, byl trestním nálezem uznán vinným a že spoluúčastenství osob, uvedených pod a) - c) předchozího odstavce, bylo v řízení trestním prokázáno.
Rozsah ručení určuje rozsah nepřípustného účastenství na trestných jednáních a opomenutích.
K odst. 1., čís. 3. Ručením za dávku jsou konečně povinny osoby, které po l. srpnu 1914 byly poplatníkem obohaceny, za onu část dávky, jež na ono obohacení vypadá.
Zákon nerozlišuje v době nabýti po 1. srpnu 1914; náleží sem tudíž ručení za dávku, vypadající poměrně na převedený majetek bez rozdílu, stal-li se převod před nebo po 1. březnu 1919
Co jest rozuměti nabytím bezplatným neb bez přiměřené úplaty, rozebírá prov. nařízení k §u 6.
Dary příležitostně jsou na př.: dary příbuzenstvu ze zvláštních rodinných podnětů, dary svatební, dary z podnětu služebního jubilea a pod.
Převodem majetku učiněno zákonné povinnosti zadost, jako na př. náhradou za poškození na těle, placením bolestného a pod.
K odst. 1., čís. 1. - 3. Případy ručení podle §u 61, čís. 1. až 3., povedou berní správy (finanční ředitelství) v patrnosti ve zvláštních záznamech, založených odděleně pro jednotlivé berní okresy jejich správního okresu a zašlou je, a to poprvé, od uplynutí 4 měsíců po doručení platebních rozkazů - dále pololetně - berním úřadům ku zjištění, zda nutno dle účtu poplatníků ručení uplatňovati.
Ručení podle čís. 1 c) stanoví se obdobně ustanovením čl. 3., čís. 4. a 6., prov. nař. k VI. hlavě zák. o os. daních zvláštním vyrozuměním, jemuž se připojí opis platebního výměru, vydaného proti zástupci neb zmocněnci, ručení podle čís. 2. trestním nálezem, případně tam, kde účastenství nebylo shledáno trestným, zvláštním výměrem úřadů, jež trestní řízení provedly a o spoluvině, účastenství a pod. rozhodly.
Do vyrozumění, případně zmíněných nálezů a výměrů podati možno během 30 dnů po doručení rekurs k zemskému finančnímu úřadu, a to jak co do povinnosti ručení, tak i co do správnosti vyměření dávky, za níž se ručení ukládá, a jejího číselného výpočtu.
Ručení za nezaplacenou dávku nebo její částky uplatní se berní správou (finančním ředitelstvím), v případech uvedených pod čís. 1 a) a čís. 3., jakož i v případech čís. 1 c) a čís. 2., nabyly-li tam zmíněné nálezy, výměry a vyrozumění moci práva, platební výzvou obdobně ustanovením čl. 3., III., čís. 3., prov. nař. ke IV. hlavě zák. o os. daních.
Do platební výzvy může býti podán rekurs během 30 dnů po doručení u zemského finančního úřadu jen co do přípustnosti ničení a číselného výpočtu částek, jež se v daném případě vymáhají.
Ručení v případech 1 b) uplatní se obdobně ustanovením čl. 3., čís. 3., prov. nař. k VI. hlavě o os. daních přímo platebním rozkazem.
O vymáhání obnosů, za něž bylo ručení uloženo a uplatňováno, o úrocích z prodlení, o promlčení práva vymáhacího a pod., platí všeobecná ustanovení správního a soudního řízení vymáhacího u daní přímých.