§ 3
(1) Kde předpisy o úrazovém pojištění mluví o tělesném zranění, rozumí se tím při nemocech z povolání onemocnění takovouto nemocí, a kde mluví o smrti nastalé z úrazu, rozumí se tím smrt způsobená touto nemocí.
(2) Jako doba úrazu platí počátek nemoci podle zákonů o nemocenském pojištění, je-li to však pro pojištěnce příznivější, nebo jde-li o osoby pro případ nemoci nepojištěné, počátek neschopnosti k výdělku podle předpisů o úrazovém pojištění.
(3) Při nemoci z povolání záleží náhrada škody pojištěných osob v důchodu, který se poskytne osobě stižené nemocí z povolání počínajíc dvacátýmsedmým týdnem po počátku nemoci, po případě po počátku neschopnosti k výdělku podle předcházejícího odstavce.
(4) Nastala-li nemoc z povolání (odstavec 2) v době, kdy pojištěnec již nevykonával zaměstnání, jímž byla nemoc způsobena (§ 2), vyměří se důchod z ročního pracovního výdělku ke dni, jímž skončil skutečný výkon tohoto zaměstnání, a podle předpisů tehdy platných.