§ 39
(1) Trest odnětí svobody se ukládá nejvýše na patnáct let.
(2) Za trestné činy, u nichž horní hranice trestní sazby odnětí svobody nepřevyšuje jeden rok, lze uložit nepodmíněný trest odnětí svobody jen za podmínky, že by vzhledem k osobě pachatele uložení jiného trestu zjevně nevedlo k dosažení účelu trestu.
(3) Trest odnětí svobody se vykonává v nápravně výchovných ústavech. Trest odnětí svobody nepřevyšující dvě léta, uložený vojáku v základní vojenské službě, se může vykonat též ve vojenských nápravných útvarech. Ve výkonu trestu je odsouzený soustavně vychováván k tomu, aby vedl řádný život.
(4) Byl-li trest odnětí svobody vykonán ve vojenském nápravném útvaru, hledí se na pachatele, jako by nebyl odsouzen.