§ 15
(1) K rozhodování o pěstounské péči je příslušný soud, v jehož obvodu má dítě na základě dohody rodičů nebo rozhodnutí soudu, popřípadě jiných rozhodných skutečností své bydliště.
(2) Před rozhodnutím o svěření dítěte do pěstounské péče si soud vždy vyžádá vyjádření příslušného orgánu příslušného podle místa bydliště občana, jemuž má být dítě svěřeno do pěstounské péče, zejména o tom, zda jde o občana vhodného pro výkon této péče; soud může požadovat odborná vyšetření a zprávy, zejména od orgánů státní zdravotní správy, školské správy a orgánů a odborných zařízení příslušných orgánů, pokud jde o výběr vhodného občana pro výkon pěstounské péče a zdravotní stav dítěte.
(3) Je-li dítě, které má být svěřeno do pěstounské péče, schopno posoudit obsah pěstounské péče, je třeba také jeho vyjádření.
(4) Před rozhodnutím soudu o svěření dítěte do pěstounské péče může být dítě rozhodnutím příslušného orgánu dočasně svěřeno do péče občana, který má zájem stát se pěstounem a splňuje podmínky stanovené v § 3. Nebude-li do tří měsíců od právní moci tohoto rozhodnutí, pokud příslušný orgán nestanoví delší lhůtu, u soudu zahájeno řízení o svěření dítěte do pěstounské péče, dočasné svěření dítěte uplynutím této lhůty pozbývá účinnosti.
(5) Rozhodnutí příslušného orgánu podle předchozího odstavce zakládá občanu, kterému bylo dítě dočasně svěřeno do péče, a tomuto dítěti, nároky podle ustanovení § 5 až 10 s výjimkou § 10 odst. 1 části věty za středníkem.