Čl. 7
Zisky podniků
(1) Zisky podniku jednoho území podléhají zdanění jen na tomto území, pokud podnik nevykonává svoji činnost na druhém území prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna. Jestliže podnik vykonává svoji činnost tímto způsobem, mohou být zisky podniku zdaněny na druhém území, avšak pouze v takovém rozsahu, v jakém je lze přičítat této stálé provozovně.
(2) Jestliže podnik jednoho území vykonává svoji činnost na druhém území prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, přisuzují se, s výhradou ustanovení odstavce 3, na každém území této stálé provozovně zisky, které by byla mohla docílit, kdyby byla jako samostatný podnik vykonávala stejné nebo obdobné činnosti za stejných nebo obdobných podmínek a byla zcela nezávislá ve styku s podnikem, jehož je stálou provozovnou.
(3) Při stanovení zisků stálé provozovny se povoluje odečíst náklady vynaložené pro účely stálé provozovny, včetně výloh vedení a všeobecných správních výloh takto vynaložených, ať vznikly na území, kde je stálá provozovna umístěna, či jinde.
(4) Jestliže je na některém území obvyklé stanovit zisky, které mají být přičteny stálé provozovně, na základě rozdělení celkových zisků podniku jeho různým částem, nic v odstavci 2 nevylučuje, aby se na tomto území stanovily zisky, jež mají být zdaněny, tímto obvyklým rozdělením; použitý způsob rozdělení musí být však takový, aby výsledek byl v souladu se zásadami stanovenými v tomto článku.
(5) Stálé provozovně se nepřičtou žádné zisky na základě skutečnosti, že pouze nakupovala zboží pro podnik.
(6) Zisky, které mají být přičteny stálé provozovně, se pro účely odstavců 1 až 5 stanoví každý rok stejným způsobem, pokud neexistují dostatečné důvody pro jiný postup.
(7) Jestliže zisky zahrnují části příjmů, o nichž se pojednává odděleně v jiných článcích těchto Ustanovení, nebudou tyto jiné články dotčeny tímto článkem.