I. Postup stanovení přirozenosti lesa
A. Výběr dílčí plochy a její výměra:
a) dílčí plochu tvoří soubor lesních porostů, jejichž vlastnosti rozhodné pro stanovení stupně přirozenosti lesa (zejména charakter lidských zásahů prováděných v minulosti, současná dynamika a dřevinná skladba) jsou homogenní, dílčí plocha tedy může být tvořena i více jednotkami prostorového rozdělení lesa,
b) do dílčí plochy mohou být arondovány i plochy s lesními porosty odlišných vlastností, jejich podíl na celkové výměře dílčí plochy však nesmí překročit 10 %, rozloha jedné plochy s lesními porosty s odlišnými vlastnostmi nesmí překročit 5 % výměry dílčí plochy a nesmí být větší než 1 ha,
c) výměra dílčí plochy, na které se provádí stanovení stupně přirozenosti lesa, nesmí být menší než 1 ha, přitom plocha holin A) se do výměry dílčí plochy započítává a plocha bezlesých ploch B) se nezapočítává; výjimku tvoří les nepůvodní, kde výměra dílčí plochy může být v odůvodněných případech i nižší.
B. Stanovení stupně přirozenosti lesa:
a) u každého kritéria se ptáme, jestli konkrétní činnost/ovlivnění člověkem na území proběhly a odpovídáme ano nebo ne; v případě kritérií D1 - D10 hodnotíme kvalitativní parametry dřevinné skladby dle aktuálně známého stavu (data z LHP nebo z jiných zdrojů např. výzkumných prací apod.),
b) červeně vyplněná pole (u jednotlivých stupňů přirozenosti) znamenají, že se v něm konkrétní činnost/ovlivnění nepřipouští, naopak zelená pole znamenají, že se připouští,
c) pokud daná činnost/ovlivnění vůbec neproběhly anebo to nejsme schopni zjistit/doložit, v řádku nic nevyplňujeme,
d) pokud skutečnost známe a činnost/ovlivnění proběhly, zaškrtneme zelené pole umístěné v tabulce nejvíce vlevo; podobně u kritérií D1 - D10, pokud dřevinná skladba odpovídá danému kritériu, zaškrtneme také zelené pole umístěné v tabulce nejvíce vlevo,
e) po vyhodnocení všech kritérií je stupeň přirozenosti určen zaškrtnutým políčkem, které je v tabulce nejvíce napravo; tuto skutečnost zaškrtneme jako výsledek v dolní části tabulky,
f) zároveň se vyplní údaj o skutečné době ponechání lesního porostu samovolnému vývoji; lze uvést i kvalifikovaný odhad místně znalého odborníka,
g) lesní porosty, u kterých byl orgánem ochrany přírody stanoven stupeň přirozenosti patřící mezi přirozené lesy nebo les nově ponechaný samovolnému vývoji, jsou na základě schváleného plánu péče uloženého v ústředním seznamu evidovány správcem v Databance přirozených lesů C).
Vysvětlivky k použitým pojmům
A. Holina
Holina je pro účely stanovení přirozenosti lesa podle této vyhlášky lesní pozemek nebo jeho část s dočasně úmyslně odstraněným lesním porostem o výměře větší než 0,04 ha.
B. Bezlesá plocha
Bezlesá plocha je pro účely stanovení přirozenosti lesa podle této vyhlášky lesní pozemek nebo jeho část trvale bez lesního porostu o výměře větší než 0,04 ha.
C. Databanka přirozených lesů
Registr přirozených lesů sloužící k ukládání a zveřejňování údajů o přirozených lesích v České republice (www.pralesy.cz). Správcem tohoto informačního systému je Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i.
C. Tabulka pro stanovení stupně přirozenosti lesa:
Obrázek - Tabulka
Obrázek - Tabulka - pokračování
Obrázek - Tabulka - pokračování 1
Obrázek - Tabulka - pokračování 2
Obrázek - Tabulka - pokračování 3
Vysvětlivky k použitým pojmům
A. Stupeň přirozenosti
Stupeň přirozenosti je pro účely stanovení přirozenosti lesních porostů vyjádřením míry ovlivnění lesního ekosystému člověkem, a to jak přímým lesnickým obhospodařováním, tak nepřímo působícími antropickými vlivy. Stupně přirozenosti lesa jsou:
1. Les původní neboli prales - člověkem téměř neovlivněný les, kde prostorová struktura, dynamika a dřevinná skladba odpovídají stanovištním poměrům, tzn. potenciální přirozené vegetaci, včetně všech vývojových stadií životního cyklu pralesa, tedy i rozsáhlých narušení (například větrem, ohněm nebo hmyzem) a nejsou ovlivněny současnými ani dřívějšími přímými zásahy člověka. Vývoj porostů je trvale určován především přírodními silami. Za původní les lze označit i porosty, které sice byly v minulosti částečně ovlivněny člověkem, ovšem zásah neměl vliv na vybočení z přirozené vývojové trajektorie a stopy takového zásahu v něm již nejsou patrné. V těchto porostech je zpravidla, při zohlednění všech vývojových stádií životního cyklu pralesa, přítomno šest základních znaků původních lesů:
- přítomnost starých stromů hlavních, stanovištně původních dřevin;
- široká variabilita velikostí stromů a jejich prostorového rozmístění;
- akumulace velkých odumřelých stromů a jejich pahýlů a ležících částí kmenů;
- variabilita stupňů rozkladu tlejícího dříví včetně kořenových systémů;
- vícevrstevná vertikální struktura v kombinaci s
- prostorově variabilní horizontální strukturou včetně porostních mezer.
Termín prales lze ztotožnit s označením les původní. Tyto porosty se dlouhodobě nacházejí ve stavu samovolného vývoje.
2. Les přírodní - les, na jehož vzniku se podílely převážně přírodní síly, avšak člověkem v minulosti částečně ovlivňovaný (např. toulavou těžbou a pastvou, pomístně sadbou nebo síjí). Jeho prostorová struktura, dynamika a dřevinná skladba převážně odpovídají stanovištním poměrům, pomístně se mohou odchylovat, např. vlivem dřívějších zásahů člověka nebo samovolného vývoje, který proběhl v člověkem pozměněných podmínkách. Vývoj porostů je dlouhodobě určován především přírodními silami. V těchto porostech je zpravidla také, při zohlednění všech vývojových stádií životního cyklu pralesa, obnoveno všech šest základních znaků původních lesů podle bodu 1. Tyto porosty se dlouhodobě nacházejí ve stavu samovolného vývoje.
3. Les přírodě blízký - les, jehož dřevinná skladba převážně odpovídá poměrům stanovištním, avšak prostorová struktura je jednodušší než v původním lese a dynamika je, nebo donedávna byla, částečně usměrňována člověkem. Tyto lesní porosty vznikaly pod vlivem člověka a jejich stav mohl být docílen i vědomou činností člověka. Vývoj porostů je dlouhodobě určován především přírodními silami. V minulosti docházelo dlouhodobě k ovlivňování jejich vývoje (např. odvoz tlejícího dříví, těžba dříví, pěstební a výchovné zásahy, dosadby) a stopy tohoto ovlivňování jsou dosud patrné. V současnosti však v nich ovlivňování vývoje lesa člověkem za účelem dosažení produkce dříví neprobíhá. Tyto porosty jsou v současnosti buď:
a) ponechány samovolnému vývoji nebo
b) v nich dočasně probíhají účelové zásahy nižší intenzity, které významně neovlivňují převažující působení přírodních sil, směřující k ponechání porostů samovolnému vývoji anebo
c) v nich trvale probíhají účelové zásahy nižší intenzity, které významně neovlivňují převažující působení přírodních sil a vedou k dosažení jiných cílů ochrany předmětných zvláště chráněných území.
Produkce dříví je zde minimální a je pouze vedlejším produktem jejich účelového poslání.
4. Les nově ponechaný samovolnému vývoji - les, který je ke dni stanovení stupně přirozenosti krátkodobě ponechán samovolnému vývoji, ale jeho současná podoba je doposud převážně výsledkem dřívější činnosti člověka a čeká se, až se v něm samovolně vytvoří znaky umožňující jeho přeřazení do stupně lesa přírodě blízkého nebo lesa přírodního. Vývoj porostů je v současnosti určován především přírodními silami.
5. Les významný pro biodiverzitu - les, jehož dřevinná skladba převážně odpovídá poměrům stanovištním. Tyto porosty vznikaly a vznikají pod vlivem člověka a jejich stav byl docílen vědomou činností člověka. Vývoj porostů je především určován činností člověka. Jedná se o obhospodařované lesní porosty, ve kterých jsou na většině plochy prováděny obvyklé hospodářské činnosti, jako jsou pěstební práce, výchova a obnova porostů, převážně však mají účelové poslání a specifické postupy (např. výmladkové hospodaření nebo pěstování lesa středního, účelová pastva dobytka, ponechávání doupných stromů), za účelem dosažení stavu, který je významný z hlediska ochrany biodiverzity. Produkce dříví zde může být omezena z důvodu naplňování jejich účelového poslání.
6. Les produkční - stanovištně původní - les, jehož dřevinná skladba převážně odpovídá poměrům stanovištním. Tyto porosty vznikaly a vznikají pod vlivem člověka a jejich stav byl docílen vědomou činností člověka. Vývoj porostů je především určován činností člověka. Jedná se o obhospodařované lesní porosty, ve kterých jsou prováděny obvyklé hospodářské činnosti, jako jsou pěstební práce, výchova a obnova porostů, především za účelem dosažení produkce dříví.
7. Les nepůvodní - les, jehož dřevinná skladba převážně neodpovídá poměrům stanovištním. Tyto porosty vznikaly a vznikají pod vlivem člověka a jejich stav byl zpravidla docílen činností člověka. Jedná se převážně o obhospodařované lesní porosty za účelem dosažení produkce dříví, ve kterých jsou prováděny obvyklé hospodářské činnosti jako například pěstební práce, výchova a obnova. Zařazují se sem také porosty geograficky nepůvodních dřevin vzniklé samovolně nebo uměle založené porosty stanovištně původních dřevin pocházejících z prokazatelně geneticky nepůvodních a geograficky cizích populací.
B. Přirozený les
Souhrnné označení pro lesní porosty zařazené do stupňů přirozenosti les původní (prales), les přírodní a les přírodě blízký pro účely evidence v Databance přirozených lesů.
C. Samovolný vývoj
Samovolný vývoj je pro účely stanovení přirozenosti lesa označení stavu vývoje lesa, při kterém nejsou prováděny přímé lidské zásahy do lesních porostů (zejména se jedná o pěstební práce, výchovu a obnovu porostů, zásahy proti škodlivým činitelům včetně provádění nahodilých těžeb) a ty jsou vystaveny samovolnému působení přírodních sil (procesy sukcese a disturbance) v rámci vztahů jednotlivých složek ekosystému lesa.
Tento stav shrnuje ve svém obsahu jednak výsledky spontánního působení přírodních sil, ale zároveň i následky ovlivnění porostů člověkem v minulosti (např. dřívější obhospodařování) i nepřímé vlivy působící na vývoj lesních porostů v současnosti (např. poškození vysokými početními stavy spárkaté zvěře, různé formy imisního zatížení).
Tento stav nevylučuje ani výjimečně prováděné přímé lidské zásahy v lesních porostech v současnosti, pokud jsou prováděny za účelem vyloučení nebo alespoň zmírnění nepřímých lidských vlivů (např. likvidace invazních nepůvodních druhů, ochrana dřevin proti nadměrnému poškození zvěří, obnova dříve člověkem narušeného přirozeného vodního režimu).
Přípustné jsou i zásahy naplňující povinnosti vyplývající z právních předpisů (např. zajišťování minimální nezbytné údržby a provozní bezpečnosti návštěvnické infrastruktury, staveb, užívaných pozemních komunikací a inženýrských sítí) nebo zásahy k naplňování jiného důležitého veřejného zájmu (např. šetrný a přiměřený sběr osiva dřevin, odběr vzorků pro potřeby výzkumu). Na území přírodních zón ochrany přírody národních parků jsou v rámci tohoto stavu rovněž přípustné zásahy prováděné v rozsahu a za podmínek uvedených v § 18a zákona. Všechny tyto výjimečně prováděné lidské zásahy jsou přípustné pouze v rozsahu, při kterém nenaruší přirozenou prostorovou strukturu, dynamiku a biologickou rozmanitost dotčeného lesního ekosystému, v opačném případě pak nelze výsledný stav vývoje lesa označit jako samovolný vývoj.
D. Stanovištně původní dřevina
Stanovištně původní dřevina je pro účely stanovení přirozenosti lesa vymezena jako dřevina, která je na daném stanovišti součástí potenciální přirozené druhové skladby anebo přirozené druhové skladby některého z vývojových stadií životního cyklu pralesa, včetně vývojových stadií samovolně vzniklých po narušeních většího rozsahu vlivem působení přírodních sil (procesy disturbance). Za hlavní stanovištně původní dřevinu se považuje dřevina, jejíž zastoupení v některém vývojovém stádiu přirozené druhové skladby lesa je alespoň 20 % a více. Potenciální přirozená druhová skladba je druhová skladba dřevin, která by vznikla samovolným vývojem v lese závěrečného typu za současných abiotických ekologických podmínek lokality (stanoviště) bez přímého vlivu člověka.