I.
Okolnosti případu
Stěžovatel byl jedním ze dvou, jednatelů M., spol. s r. o.
Policejní orgán Policie České republiky, Okresní ředitelství Zlín, služba kriminální policie a vyšetřování, odbor hospodářské kriminality, (dále jen "policejní orgán") záznamem ze dne 19. 3. 2003 ČTS: ORZL-1212/KPV-233-2003 o zahájení úkonů trestního řízení podle § 158 odst. 3 tr. řádu zahájil prověřování skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin kvalifikovaný podle § 126 odst. 2 trestního zákona. V popisu skutku policejní orgán uvedl, že ke dni 28. 1. 2003 nepodali stěžovatel Ing. J. N. a Ing. H. N., ač k tomu jako statutární zástupci firmy M., spol. s r. o., byli povinni, návrh na prohlášení konkursu, i když firma je předlužená, má více věřitelů, kterým dlouhodobě není schopna plnit své splatné závazky, a nachází se v úpadku podle § 1 odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, a tímto svým jednáním způsobili oznamovateli - V. z. p. ČR, OP Z. - škodu na nezaplaceném zdravotním pojištění ve výši 1 549 185 Kč.
Výzvou ze dne 9. 4. 2003 k vydání věci podle § 78 odst. 1 tr. řádu policejní orgán stěžovatele vyzval k vydání kompletního účetnictví firmy od 1. 1. 1999 s tím, aby je předal osobně nejpozději do 11. 4. 2003 do 13.00 hod. Současně stěžovatele poučil, že nevyhoví-li výzvě, může mu být uložena pořádková pokuta podle § 66 tr. řádu do výše 50 000 Kč.
Usnesením ze dne 27. 5. 2003 policejní orgán stěžovateli podle § 66 odst. l tr. řádu uložil pořádkovou pokutu ve výši 20 000 Kč s odůvodněním, že i přes jeho výzvu podle § 78 odst. 1 tr. řádu požadované účetní doklady nevydal, své jednání žádným způsobem neodůvodnil, ačkoliv dodání účetních dokladů přislíbil již v podaném vysvětlení ze dne 19. 3.2003. Přípisem policejního orgánu z téhož dne byl stěžovatel opětovně vyzván k vydání věci podle § 78 odst. 1 tr. řádu s příslušným poučením.
Proti usnesení policejního orgánu ze dne 27. 5. 2003 o uložení pořádkové pokuty stěžovatel podal dne 17. 6. 2003 stížnost podle § 141 tr. řádu. V ní namítl, že nelze po něm jako podezřelém vyžadovat, aby sám předkládal policejnímu orgánu materiály, které by případně mohly vést k jeho usvědčení ze spáchání trestného činu. Uvedl, že kompletní účetnictví nemá doposud k dispozici, a navrhl, aby usnesení bylo zrušeno.
Usnesením státního zástupce Okresního státního zastupitelství ve Zlíně ze dne 25. 6. 2003 č. j. Zn 2415/2003-5 byla stížnost podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. řádu zamítnuta jako nedůvodná. V odůvodnění svého rozhodnutí státní zástupce uvedl, že stěžovatel na předchozí výzvu nijak nereagoval. Poukaz stěžovatele na základní právo neobviňovat se považoval za bezpředmětný, neboť podle § 78 odst. 1 tr. řádu je povinen každý, kdo má u sebe věc důležitou pro trestní řízení, ji vydat, tedy i podezřelý. Rovněž není pochyb o tom, že účetnictví společnosti je věcí důležitou pro posouzení, zda byl či nebyl spáchán trestný čin porušení povinnosti v řízení o konkursu podle § 126 odst. 2 tr. zákona. K námitce nedostupnosti kompletního účetnictví stěžovatele uvedl, že o případných problémech s vydáním kompletního účetnictví stěžovatel policejní orgán neinformoval. Poukázal na zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož je účetní jednotka povinna účtovat o jednotlivých účetních případech průběžně.
K dotazu ústavního soudu policejní orgán sdělil, že stěžovatel na základě opětovné výzvy ze dne 27. 5. 2003, doručené dne 14. 6. 2003, účetnictví firmy M., spol. s r. o., dobrovolně vydal (dle protokolu o vydání věci ze dne 21. 7.2003), a dne 12. 9. 2003 mu bylo vráceno.
Ustanovení § 66 tr. řádu zní:
"Pořádková pokuta
§ 66
(l) Kdo přes předchozí napomenutí ruší řízení nebo kdo sek soudu, státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu chová urážlivě nebo kdo bez dostatečné omluvy neuposlechne příkazu nebo nevyhoví výzvě, které mu byly dány podle tohoto zákona, může být předsedou senátu a v přípravném řízení státním zástupcem nebo policejním orgánem potrestán pořádkovou pokutou do 50 000 Kč.
(2) Dopustí-li se jednání uvedeného v odstavci 1 příslušník ozbrojených sil nebo ozbrojeného sboru v činné službě, může se přenechat příslušnému veliteli nebo náčelníku ke kázeňskému potrestání. Dopustí-li se takového jednáni osoba, která je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, může se přenechat řediteli věznice k uložení pořádkového opatření nebo ke kázeňskému potrestání. Příslušný velitel, náčelník nebo ředitel je povinen o výsledku vyrozumět orgán činný v trestním řízení.
(3) Dopustí-li se jednání uvedeného v odstavci l obhájce nebo v řízení před soudem státní zástupce, předá se příslušnému orgánu ke kárnému postihu. Tento orgán je povinen o výsledku vyrozumět orgán činný v trestním řízení.
(4) Proti rozhodnutí podle odstavců 1 až 3 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.".