§ 46
Zásah potápěčů
(1) Četař zajistí, aby při zásahu potápěčů bylo k okamžitému sestupu pod hladinu připraveno a vystrojeno nejméně tolik potápěčů, kolik jich současně zasahuje pod hladinou. O počtu současně zasahujících potápěčů pod hladinou rozhoduje četař. Zásah potápěčů nemůže být prováděn bez přítomnosti mechanika na základně. Zásah je nutné řídit tak, aby potápěč byl vždy spojen s návodčím vodicím lankem, popřípadě telefonní linkou nebo hadicí s přívodem dýchací směsi.
(2) Mimo případů záchrany lidského života nemůže potápěč při zanořování ve svislých důlních dílech postupovat přes volně se vznášející překážky. Uvolňování nebo zvedání takových překážek lanem nemůže být prováděno, pokud potápěč není v bezpečném místě nad hladinou.
(3) Při zásahu v hloubce větší než 10 m nebo při zásahu v místě, kde není možnost přímého vynoření na hladinu, je nutné udržovat telefonické spojení mezi každým potápěčem v zásahu a potápěčem, který jej zajišťuje. Podmínkou provedení takového zásahu je, aby na základně byla připravena v pohotovostním stavu dvoumužná přetlaková komora.
(4) Dekompresní časy na zastávkách a celková doba pobytu pod hladinou při zásahu se řídí služebním řádem hlavní báňské záchranné stanice.
(5) Podmínkou zásahu v prostředí s viditelností menší než 3 m a při zásahu potápěčů v zatopeném důlním díle je, aby vodič spojovací telefonní linky se základnou byl uzpůsoben tak, aby současně sloužil jako vodicí lanko.
(6) V chemicky nebo biologicky závadné kapalině a v kapalině chladnější než 14 °C nemůže být používán oblek, který umožní průnik kapaliny k tělu potápěče (tzv. mokrý oblek).
(7) Pokud činnost pod hladinou vykonávají 2 a více potápěčů, určí četař jednoho z nich, který činnost pod vodní hladinou koordinuje.
(8) Je zakázáno, aby potápěč, který vstupuje do prostoru s uzavřenou vzduchovou dutinou, použil vzduch v této dutině k nadechnutí. To neplatí při použití potápěčského zvonu, popřípadě kesonu, do něhož je zajištěn přívod vzduchu.