§ 8
Nároky z pojištění u náhradních pensijních ústavů
(1) Doba pojištění u náhradního pensijního ústavu se posuzuje při stanovení základní částky a zvyšovacích částek jako doba pojištění podle obecných předpisů o pensijním pojištění.
(2) Je-li hlavním nositelem pojištění náhradní pensijní ústav, zvyšuje se důchod, stanovený podle předpisů platných (použivatelných) pro obecného nositele pensijního pojištění jako nositele hlavního, o rozdíl mezi důchodem podle stanov náhradního pensijního ústavu a důchodem, který by náležel ze samotného pensijního pojištění podle obecných předpisů. Nezískal-li pojištěnec v tomto pojištění samotném 60 příspěvkových měsíců, zjistí se, o jakou částku by se důchod zvýšil, kdyby bylo získáno 60 příspěvkových měsíců v pensijním pojištění. Zvýšení důchodu se pak vypočte tak, že se tato částka dělí šedesáti a násobí počtem příspěvkových měsíců získaných v pensijním pojištění.
(3) Byl-li pojištěnec pojištěn též u náhradního pensijního ústavu se sídlem v českých zemích, který není hlavním nositelem, zvyšuje se důchod stanovený podle předchozích ustanovení o částku, odpovídající případnému rozdílu mezi převodní částkou podle stanov tohoto ústavu a úhradovým podílem obecného nositele pensijního pojištění podle stavu ke dni výstupu z tohoto pojištění. Tato částka se stanoví podle početních podkladů nositele pensijního pojištění.
(4) Byl-li pojištěnec pojištěn též u náhradního pensijního ústavu se sídlem na Slovensku (§ 12 odst. 2 a 3), který není hlavním nositelem, platí pro zvýšení důchodu obdobně ustanovení odstavce 2.