§ 11
(1) Nárok na starobní pensi na místě a ve výši pense invalidní má bez průkazu invalidity podle § 8 pojištěnec, který
1. dovršil 55. rok věku a získal alespoň 300 příspěvkových měsíců v zaměstnání pod zemí, nebo
2. dovršil 55. rok věku a získal nejméně 420 příspěvkových měsíců zaměstnání v hornictví, z toho alespoň 120 příspěvkových měsíců v zaměstnání pod zemí, nebo
3. dovršil 60. rok věku a získal 180 příspěvkových měsíců povinného pojištění, z toho nejméně 120 příspěvkových měsíců v zaměstnání v hornictví, pokud není zaměstnán způsobem zakládajícím pojistnou povinnost v kterémkoli odvětví důchodového pojištění.
(2) Nárok na starobní pensi podle odstavce 1, č. 1 nebo 2 nepřísluší, dokoná-li pojištěnec 55. rok věku až po uplynutí 24 měsíců od výstupu ze zaměstnání zakládajícího pojistnou povinnost podle tohoto zákona.
(3) Ministr sociální péče může v dohodě s ministrem financí a po slyšení Ústřední rady odborů stanoviti vyhláškou ve Sbírce zákonů a nařízení, že nárok na starobní pensi podle odstavce 1 náleží i tehdy, vykonává-li pojištěnec práce podléhající pojistné povinnosti. Toto opatření může ministr sociální péče učiniti též jen pro určité pracovní obory nebo pro určité oblasti.