§ 31
Oprávnění požadovat prokázání totožnosti
(1) Prokázání totožnosti znamená prokázání jména a příjmení, data narození a bydliště osoby. Důvod ke zjišťování totožnosti určuje míru spolehlivosti, s níž se zjištění provádí.
(2) Celník je oprávněn vyzvat k prokázání totožnosti osobu
a) přistiženou při jednání, které má znaky trestného činu nebo přestupku v souvislosti s porušením právních předpisů, jejichž prováděním jsou celní orgány pověřeny,
b) od které je požadováno vysvětlení podle § 30,
c) kterou předvádí dle ustanovení tohoto zákona nebo na žádost územních finančních orgánů,
d) u které je prováděn dohled nebo kontrola zboží celními orgány podle právních předpisů Evropských společenství, 1e)
e) která vstupuje do prostor, místností a zařízení užívaných celními orgány nebo územními finančními orgány, v nichž celní orgány zabezpečují dodržování veřejného pořádku,
f) která je oznamovatelem, 5e)
g) při zajišťování placení peněžitých plnění celními orgány podle zvláštních právních předpisů.
Osoba je povinna výzvě vyhovět.
(3) Odmítne-li osoba uvedená v odstavci 2 prokázat svou totožnost nebo nemůže-li ji prokázat ani po předchozím poskytnutí potřebné součinnosti k prokázání své totožnosti, je celník oprávněn tuto osobu předvést na celní úřad k provedení služebních úkonů za účelem zjištění její totožnosti a objasnění věci. Po zjištění totožnosti osoby celník předvedenou osobu propustí, nebrání-li tomu zákonné důvody.
(4) Nezjistí-li celník totožnost osoby předvedené podle odstavce 3 do šesti hodin od předvedení, ani na základě sdělených údajů ani v evidencích obyvatel a je-li podezření, že předvedená osoba uvádí nepravdivé údaje ke své osobě, předá ji nejbližšímu orgánu Policie České republiky.
(5) O předvedení a provedených služebních úkonech sepíše celník úřední záznam.