§ 4
Větrání
(1) Pobytová místnost musí být přímo větratelná, a to tím způsobem, že venkovní vzduch je do ní přiváděn přirozeně nebo nuceně přímo.
(2) Přívod venkovního vzduchu je zajištěn přirozenou nebo nucenou výměnou vzduchu, případně prostřednictvím směsi venkovního a oběhového vzduchu. Větráním je zajištěn odvod vznikajících škodlivin nebo tepelně-vlhkostní zátěže v pobytové místnosti.
(3) Množství vyměňovaného vzduchu v pobytové místnosti a režim větrání se stanovuje s ohledem na množství osob a vykonávanou činnost. V měřeném intervalu, který musí reprezentovat potenciální expozici osob a variabilitu koncentrací zjišťované škodliviny, nesmí být překročena hodnota 1 200 ppm aritmetického průměru oxidu uhličitého a v průběhu měření nesmí být překročena hodnota 2 500 ppm.
(4) Vývody odváděného vzduchu do venkovního prostředí musí být umísťovány tak, aby nedocházelo ke zpětnému nasávání znečištěného vzduchu do okolních pobytových místností.
(5) Systémy a zařízení zajišťující výměnu vzduchu, filtraci a tepelně-vlhkostní úpravu vzduchu musí mít zajištěnu pravidelnou technickou údržbu a čištění podle návodu výrobce nebo dodavatele, provozního řádu anebo musí být v souladu s požadavky českých technických norem upravujících požadavky na větrání budov 2).