Článek 12
1. Článek 24 odstavec 1 Smlouvy se upravuje následovně:
"1. Státní příslušníci jednoho smluvního státu nebudou podrobeni ve druhém smluvním státě žádnému zdanění nebo jakýmkoliv povinnostem s ním spojeným, které jsou jiné nebo tíživější než zdanění a spojené povinnosti, kterým jsou nebo mohou být podrobeni státní příslušníci tohoto druhého smluvního státu, kteří jsou, zejména s ohledem na rezidenci, ve stejné situaci. Toto ustanovení se, bez ohledu na ustanovení článku 1 Smlouvy, vztahuje rovněž na osoby, které nejsou rezidenty jednoho nebo obou smluvních států.".
2. Článek 24 odstavec 2 Smlouvy se upravuje následovně:
"2. Zdanění stálé provozovny, kterou má podnik jednoho smluvního státu ve druhém smluvním státě, nebo stálé základny, kterou má k dispozici rezident jednoho smluvního státu ve druhém smluvním státě, nebude v tomto druhém smluvním státě nepříznivější než zdanění podniků nebo rezidentů tohoto druhého smluvního státu, které nebo kteří vykonávají tytéž činnosti. Toto ustanovení nebude vykládáno jako závazek jednoho smluvního státu, aby přiznal rezidentům druhého smluvního státu jakékoliv osobní úlevy, slevy a snížení daně z důvodu osobního stavu nebo povinností k rodině, které přiznává svým vlastním rezidentům.".