43/2002 Sb.m.s. Sdělení o přístupu ČR k Úmluvě o omezení případů bezdomovectví - Článek 1

Článek 1

1. Členský stát zajistí nabytí svého občanství osobě narozené na jeho území, která by jinak byla bez státní příslušnosti. Toto občanství se nabude:

(a) ze zákona při narození, nebo

(b) na žádost, kterou způsobem stanoveným vnitrostátním právem příslušnému orgánu podá dotyčná osoba nebo která bude podána jejím jménem. S výhradou ustanovení odstavce 2 tohoto článku nelze takovou žádost zamítnout.

Smluvní stát, který stanoví, že jeho občanství se nabývá podle písmene (b) tohoto odstavce, může rovněž stanovit, že jeho občanství se nabude ze zákona ve věku a za podmínek stanovených vnitrostátním právem.

2. Smluvní stát může udělení svého občanství podle písmene (b) odstavce 1 tohoto článku vázat na jednu nebo více z těchto podmínek:

(a) že žádost je podána v době, kterou smluvní stát stanoví a která nezačne později než ve věku osmnácti let a neskončí dříve než ve věku dvaceti jednoho roku, aby se ovšem příslušné osobě poskytl alespoň jeden rok, během kterého může sama žádost podat, aniž by k tomu musela získat způsobilost;

(b) že dotyčná osoba na území smluvního státu obvykle sídlila po dobu, kterou tento stát stanoví a která nepřevýší pět let bezprostředně předcházejících podání žádosti ani deset let vůbec;

(c) že dotyčná osoba nebyla odsouzena za trestný čin proti bezpečnosti státu ani nebyla odsouzena k trestu odnětí svobody na pět let nebo více na základě obvinění ze spáchání trestného činu;

(d) že dotyčná osoba vždy byla bez státní příslušnosti.

3. Bez ohledu na ustanovení odstavců 1 (b) a 2 tohoto článku manželské dítě, které se narodilo na území smluvního státu a jehož matka má občanství tohoto státu, nabude toto občanství při narození, bylo-li by jinak bez státní příslušnosti.

4. Smluvní stát udělí své občanství osobě, která by jinak byla bez státní příslušnosti a občanství smluvního státu, na jehož území se narodila, nemůže získat, protože překročila věk pro podání své žádosti nebo nevyhověla požadovaným podmínkám pobytu, byl-li jeden z jejích rodičů v době, kdy se narodila, občanem smluvního státu výše na prvním místě uvedeného. Nebyli-li její rodiče v době, kdy se narodila, občany téhož státu, řeší otázku, zda by se občanství dotyčné osoby mělo řídit občanstvím otce nebo občanstvím matky, vnitrostátní právo tohoto smluvního státu. Vyžaduje-li se, aby se o toto občanství žádalo, bude žádost u příslušného orgánu podána žadatelem nebo jeho jménem způsobem stanoveným vnitrostátním právem. S výhradou ustanovení odstavce 5 tohoto článku se tato žádost nezamítne.

5. Smluvní stát může udělení svého občanství podle ustanovení odstavce 4 tohoto článku vázat na jednu nebo více z těchto podmínek:

(a) že žádost je podána dříve, než žadatel dosáhne věku, který stanoví smluvní stát a který není nižší než dvacet tři let;

(b) že dotyčná osoba na území smluvního státu obvykle sídlila po dobu podání žádosti bezprostředně předcházející, kterou tento stát stanoví a která nepřesáhne tři roky;