Článek 39
Vynětí konzulárních úředníků z jurisdikce
1. Konzulární úředník je vyňat z trestní jurisdikce přijímajícího státu. Je rovněž vyňat z jeho jurisdikce občanskoprávní a správní, s výjimkou případů, že jde:
a) o věcnou žalobu týkající se soukromé nemovitosti na území přijímajícího státu, ledaže ji konzulární úředník vlastní v zastoupení vysílajícího státu pro účely konzulárního úřadu;
b) o žalobu týkající se dědictví, v němž je konzulární úředník jako soukromá osoba, a nikoliv v zastoupení vysílajícího státu, vykonavatelem poslední vůle, správcem dědictví, dědicem nebo odkazovníkem;
c) o žalobu týkající se výkonu povolání nebo obchodní činnosti, jež konzulární úředník vykonává v přijímajícím státě vedle svých úředních funkcí;
d) o žalobu podanou třetí stranou týkající se škody vzniklé v přijímajícím státě z nehody způsobené vozidlem, lodí nebo letadlem.
2. Konzulární úředník nepodléhá exekučním opatřením, s výjimkou případů pod písmeny a), b), c) a d) odstavce 1 tohoto článku, jestliže taková opatření mohou být provedena, aniž je porušena nedotknutelnost jeho osoby a soukromého obydlí.
3. Ustanovení odstavců 1 a 2 tohoto článku se vztahují také na rodinné příslušníky konzulárních úředníků, jestliže jsou občany vysílajícího státu a nemají v přijímajícím státě trvalý pobyt.
4. Vynětí konzulárního úředníka z jurisdikce přijímajícího státu neznamená jeho vynětí z jurisdikce státu vysílajícího.