§ 2.
(1) Zaměstnanci ve smyslu tohoto nařízení jsou - pokud toto nařízení nestanoví výslovně něco jiného nebo pokud z něho nevyplývá něco jiného - zaměstnanci, označení v následujících paragrafech, bez rozdílu pohlaví a bez rozdílu, zda jsou v trvalém, dočasném , výpomocném nebo podobném služebním (pracovním) poměru a bez zřetele na to, zda jsou v služebním (pracovním) poměru veřejnoprávním nebo soukromoprávním (smluvním).
(2) Osobním úřadem ve smyslu tohoto nařízení je úřad (ústav, podnik, fond), jenž obstarává správu osobních věcí zaměstnancových. V pochybnosti rozhodne o tom ústřední úřad.