3.2 Hydraulická zkouška na roztržení

3.2 Hydraulická zkouška na roztržení

3.2.1 Zkušební podmínky

Lahve podrobované této zkoušce musí být opatřeny nápisy, jejichž umístění se předpokládá na přetlakem namáhaném plášti lahve.

3.2.1.1 Hydraulická zkouška na roztržení musí být provedena na zařízení, které umožňuje rovnoměrně zvětšovat přetlak v lahvi až do jejího roztržení a zaznamenávat změnu přetlaku v závislosti na čase.

3.2.2 Vyhodnocení zkoušky

3.2.2.1 Zkouška na roztržení se vyhodnocuje podle těchto přijatých kritérií:

3.2.2.1.1 Vzrůst objemu lahve, který se rovná:

- u lahví o objemu od 6,5 1 objemu vody spotřebované od počátku zvyšování přetlaku do okamžiku roztržení lahve,

- u lahví o objemu do 6,5 1 rozdílu mezi objemem lahve na začátku a na konci zkoušky.

3.2.2.1.2 Vyhodnocení trhliny a tvaru jejích okrajů

3.2 3 Minimální zkušební požadavky

3.2.3.1 Naměřený přetlak při roztržení (P ) nesmí být za žádných

r

okolností menší než 9/4 zkušebního přetlaku (P ).

h

3.2.3.2 Poměr vzrůstu objemu lahve k původnímu objemu:

- 20 %, je-li délka lahve větší než její průměr,

- 17 %, je-li délka lahve rovná jejímu průměru nebo menší.

3.2.3.3 Zkouška na roztržení nesmí způsobit rozpad lahve na zlomky.

3.2.3.3.1 Hlavní trhlina nesmí mít charakter křehkého lomu, tj. okrajové hrany lomu nesmí být radiální, ale musí být pod určitým úhlem skloněny vůči rovině průměru a po celé své tloušťce musí vykazovat kontrakci.

3.2.3.3.2 Trhlina nesmí odhalit zřetelnou vadu materiálu.