Příloha XII
O výkladu článku 19
Státy ESVO a Česká republika se dohodly, že použití článku 19 se bude řídit následujícími kritérii:
(a) Jako státní pomoc lze klasifikovat pouze taková opatření, jejichž výsledkem je čistý převod prostředků ze státních zdrojů příjemci prostřednictvím přímých subvencí, nebo jejichž výsledkem jsou neuskutečněné daňové výnosy na základě poskytnutých daňových úlev; pomoc poskytnutá v rámci programů, které plně hradí příjemci, není státní pomoc ve smyslu článku 19; při hodnoceni působení státní pomoci se má brát v úvahu souhrnné působení všech druhů podpůrných opatření poskytnutých příjemcům.
(b) Následující opatření obecně nespadají do oblasti působnosti článku 19:
(i) úvěry a půjčky ze státních zdrojů nebo agentur, jestliže úroky a splátky jistiny odpovídají aktuálním tržním podmínkám;
(ii) záruky poskytnuté státem nebo státními agenturami, jestliže pojištění kryje dlouhodobé náklady programu;
(iii) kapitálové injekce státu nebo státních agentur, jestliže lze rozumně předpokládat, že míra návratnosti takových investic bude alespoň rovna nákladům na státní půjčky;
(iv) daňová opatření včetně příspěvků na sociální pojištění, která jsou součástí obecných vnitrostátních norem týkajících se zdanitelných příjmů, která jsou k dispozici všem podnikům a uplatňují se jednotně v celé zemi.
(c) Následující opatření jsou příklady druhů pomoci, která je obyčejně v souladu s ustanoveními článku 19:
(i) podpora výzkumu, vývoje a inovací, pokud je jasně určena ke stimulaci těchto činností a pokud jsou tyto činnosti na úrovni předcházející hospodářské soutěži; úrovní předcházející hospodářské soutěži se rozumí též aplikovaný výzkum a vývoj až do vývoje prvního prototypu včetně; taková pomoc může být poskytována až do výše 50 % nákladů na projekt nebo pomocí diferencovaných daňových sazeb se stejným účinkem; podpora základního výzkumu může být rozsáhlejší; čím je projekt bližší tržnímu využití, tím nižší by měla být úroveň subvencí;
(ii) pomoc poskytovaná sektorům s problémem nadměrných kapacit za účelem racionalizace struktury odvětví zajištěním řádného snížení výroby a zaměstnanosti; taková opatření by měla být přísně omezena v délce trvání a měla by být doprovázena restrukturalizačním programem; při hodnocení problémů nadměrných kapacit je třeba brát v úvahu mezinárodní situaci jako celek, ne pouze situaci v dotčené zemi;
(iii) všeobecná podpora exportu jako například národní týdny, podpora obchodů, průmyslové veletrhy, pokud taková podpora není zaměřena na konkrétní firmu;
(iv) podpora regionálního rozvoje v rozsahu, který nenarušuje podmínky korektní hospodářské soutěže; musí mít za cíl poskytnout odvětvím v rozvojových regionech stejné hospodářské podmínky, jaké mají odvětví v jiných částech země, a nezvyšovat kapacitu v sektorech, které již trpí problémy nadměrné kapacity; definice rozvojových regionů, včetně oblastí zasažených poklesem určitého odvětví, je ve výhradní kompetenci států-stran Dohody, které mohou být požádány, aby poskytly statistické údaje, které podrobně dokládají důvody pro označení takových oblasti;
(v) pomoc ve formě všeobecných veřejných služeb obchodu a průmyslu za podmínek, které nezvýhodňují určité sektory a podniky;
(vi) všeobecná podpora tvorby nových pracovních příležitostí, pokud tato místa nejsou v sektorech, které již trpí nadměrnou kapacitou;
(vii) pomoc životnímu prostředí při dodržení všeobecné zásady, že znečišťovatel platí; investice konkrétně určené na snížení znečištění mohou být podpořeny až do výše 25 procent nebo diferencovanými daňovými sazbami se stejným účinkem; s ohledem na odlišnou úroveň právních předpisů nebo norem v dalších zemích a na jejich možný dopad na obchod a hospodářskou soutěž musí být míra subvencí pro konkrétní odvětví neustále sledována;
(viii) podpora malých a středních podniků, jestliže je jejím cílem vyrovnat nevýhody přímo související s velikostí dotčené firmy, přičemž této definici odpovídají podniky zaměstnávající ne více než 100 osob a mající roční obrat méně než 10 milionů ECU.
(d) Následující opatření jsou příklady druhů pomoci, která obyčejně není v souladu s článkem 19:
(i) pomoc vyrovnávající provozní ztráty podniků, buď přímá nebo prostřednictvím odpuštění plateb dlužných státním orgánům;
(ii) kapitálové injekce do firem, jestliže mají stejný účinek jako pomoc vyrovnávající provozní ztráty;
(iii) podpora výroby v problémových sektorech trpících strukturální nadměrnou kapacitou nebo podnikům, které mají těžkostí, pokud není doprovázena programem restrukturalizace nebo není přísně omezena v délce trvání;
(iv) pomoc poskytnutá konkrétním firmám jako záchranné opatření, pokud není dána pouze za tím účelem, aby se získal čas na přípravu dlouhodobých řešení, a pro odvrácení naléhavých sociálních problémů;
(v) opatření pomoci, včetně nepřímých daní, která se uplatňují takovým způsobem, že zvýhodňuji domácí zboží oproti obdobnému zboží vyrobenému v jiném státě-straně Dohody;
(vi) formy podpory vývozu zboží do jiných států-stran Dohody popsané v Dodatku.