Článek 4
Kumulace v České republice
Bez dotčení ustanovení článku 2 se výrobky považují za původní v České republice, jestliže jsou zde tyto výrobky získány s použitím materiálů původních v Islandu, Norsku, Švýcarsku (včetně Lichtenštejnska) 1), České republice, Maďarsku, Polsku, Slovenské republice, Bulharsku, Rumunsku, Slovinsku, Estonsku, Lotyšsku, Litvě, Turecku nebo Evropském společenství v souladu s ustanoveními protokolu o pravidlech původu, který je součástí dohod mezi Českou republikou a buď Evropským společenstvím nebo každou z těchto zemí, za předpokladu, že opracování nebo zpracování provedené v České republice přesahuje operace uvedené v článku 7. Není nutné, aby tyto materiály byly podrobeny dostatečnému opracování nebo zpracování.
2. Jestliže opracování nebo zpracování provedené v České republice nepřesahuje operace uvedené v článku 7, získaný výrobek se považuje za původní v České republice, pouze je-li hodnota zde přidaná větší než hodnota použitých materiálů původních buď v Evropském společenství nebo v jedné z ostatních zemí uvedených v odstavci 1. Pokud tomu tak není, získaný výrobek se považuje za původní buď v Evropském společenství nebo v zemi, ve které byla přidána nejvyšší hodnota původních materiálů použitých ve výrobě v České republice.
3. Výrobky původní buď v Evropském společenství nebo v jedné ze zemí uvedených v odstavci 1, které nejsou podrobeny žádnému opracování nebo zpracování v České republice, si ponechávají svůj původ, jestliže jsou vyvezeny buď do Evropského společenství nebo do jedné z těchto zemí.
4. Kumulace stanovená v tomto článku může být uplatněna pouze na materiály a výrobky, které získaly status původu použitím pravidel původu shodných s pravidly v tomto Protokolu.
------------------------------------------------------------------
Lichtenštejnské knížectví tvoří, na základě Smlouvy z 29. března 1923, celní unii se Švýcarskem a je smluvní stranou Dohody z 2. května 1992 o Evropském hospodářském prostoru.