Článek 44
1. Konzulární úředník má právo:
a) podnikat potřebná opatření k ochraně a úschově dědictví po zemřelém občanovi vysílajícího státu, které se nachází na území přijímajícího státu. V souvislosti s tím se může obracet na příslušné orgány přijímajícího státu za účelem ochrany zájmů státního příslušníka vysílajícího státu, požadovat, aby příslušné orgány přijímajícího státu učinily potřebná opatření k zajištění a správě dědictví po zemřelém občanovi vysílajícího státu, a má právo být informován o učiněných opatřeních a být přítomen při soupisu a pečetění dědictví, pokud tento státní příslušník není jiným způsobem zastoupen;
b) zastupovat a hájit zájmy státního příslušníka vysílajícího státu, který má nebo tvrdí, že má právo na dědictví zanechané na území přijímajícího státu, bez ohledu na státní příslušnost zůstavitele, jestliže se tento zúčastněný státní příslušník nenalézá v přijímajícím státě nebo je nezletilý, dokud tato osoba nemá stanoveného zástupce.
2. Konzulární úředník poskytne přímo nebo prostřednictvím zástupce potřebnou pomoc příslušnému orgánu přijímajícího státu při provádění opatření uvedených v odstavci 1 tohoto článku.
3. Jestliže po splnění formalit spojených s pozůstalostí v přijímajícím státě připadne movité dědictví nebo výtěžek z prodeje movitostí nebo nemovitostí dědici, oprávněnému účastníku nebo odkazovníku, kteří jsou státními příslušníky vysílajícího státu a kteří nesídlí v přijímajícím státě a nemají svého zástupce, bude tento majetek nebo výtěžek z jeho prodeje předán konzulárnímu úředníku vysílajícího státu za podmínky, že:
a) byla prokázána způsobilost dědiců, oprávněných účastníků nebo odkazovníků;
b) příslušné orgány přijímajícího státu dají tam, kde to přichází v úvahu, souhlas s předáním dědictví nebo výtěžku z jeho prodeje;
c) veškeré dědické dluhy ohlášené ve lhůtě předepsané zákony přijímajícího státu jsou zaplaceny nebo zajištěny;
d) veškeré poplatky z dědictví jsou zaplaceny nebo zajištěny.
4. Jestliže občan vysílajícího státu, který nemá trvalý pobyt v přijímajícím státě, zemře během krátkodobého pobytu nebo cesty na území tohoto státu, budou osobní věci, doklady, peněžní částky a jiné cennosti, které měl tento občan s sebou a které nebyly vyžádány přítomným dědicem, bez dalších formalit předány do prozatímní úschovy konzulárnímu úředníku za účelem jejich předání dědici nebo jiné oprávněné osobě, přičemž se pro příslušné orgány přijímajícího státu vyhrazuje v zájmu provedení dědického řízení právo na převzetí těchto věcí. Konzulární úředník předá věci převzaté podle tohoto odstavce orgánu přijímajícího státu pověřenému jejich správou nebo likvidací. Rovněž musí dbát právních předpisů přijímajícího státu o vývozu těchto věcí a převodu peněžních částek.