Článek 22
1. Konzulární úředníci a konzulární zaměstnanci a jejich rodinní příslušníci jsou osvobozeni ode všech daní a poplatků, a to osobních nebo věcných, celostátních, oblastních a místních, s výjimkou:
a) nepřímých daní, jež bývají obvykle zahrnuty v ceně zboží nebo služeb;
b) daní a poplatků ze soukromých nemovitostí na území přijímajícího státu s výhradou ustanovení článku 25;
c) dědických daní a poplatků z převodu majetku vybíraných přijímajícím státem, s výhradou ustanovení odstavce b) článku 24;
d) daní a poplatků ze soukromých příjmů, včetně výnosu z kapitálu, který má svůj pramen v přijímajícím státě, a z majetkových daní vztahujících se na investice vložené do obchodních nebo finančních podniků v přijímajícím státě;
e) daní a poplatků vybíraných za poskytování zvláštních služeb; f) registračních, soudních, hypotečních a kolkových poplatků, s výhradou ustanovení článku 25.
2. Členové služebního personálu jsou osvobozeni od daní a poplatků ze mzdy, kterou dostávají za své služby.
3. Členové konzulárního úřadu, kteří zaměstnávají osoby, jejichž příjmy nebo mzdy jsou podrobeny dani z příjmu v přijímajícím státě, musí plnit povinnosti, které právní předpisy tohoto státu ukládají zaměstnavatelům, pokud jde o vybírání daně z příjmů.