§ 1
(1) Československý stát poskytne v mezích dalších ustanovení tohoto zákona náhradu
a) za nemovitý majetek, který měly československé právnické a fyzické osoby dne 29. června 1945 na Zakarpatské Ukrajině,
b) za nároky, které měly dne 29. června 1945 československé právnické osoby proti právnickým a fyzickým osobám Zakarpatské Ukrajiny a československé fyzické osoby proti právnickým osobám Zakarpatské Ukrajiny, a pozbyly tohoto majetku podle Smlouvy mezi Československou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o Zakarpatské Ukrajině a Protokolu k této Smlouvě, vyhlášených pod č. 186/1946 Sb., nebo podle Dohody mezi Československou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o konečném vypořádání majetkových a finančních otázek, souvisících se sjednocením Zakarpatské Ukrajiny s Ukrajinskou sovětskou socialistickou republikou, vyhlášené vyhláškou ministra zahraničních věcí č. 1/1958 Sb.
(2) Vláda se zmocňuje stanovit zásady, v kterých případech, zejména za které druhy majetku (nároku) a v jaké výši se poskytne náhrada osobám pozbyvším nemovitého majetku (nároku), popřípadě jejich právním nástupcům. Dědicům ze zákona, kteří nepatří k okruhu osob uvedených v §§ 526 až 532 obč. zák. se však náhrada neposkytne; přitom je nerozhodné, kdy zůstavitel zemřel a jakou měl státní příslušnost.