Článek I.
Nařízení úřadu pro výživu obyvatelstva ze dne 16. ledna 1918, z. ř. č. 16, o "Všeobecné úpravě spotřeby obilí a mlýnských výrobků" se zrušuje a na jeho místo nastupuje dále uvedené ustanovení:
§ 1.
Spotřební dávka pro samozásobitele.
Pro podnikatele zemědělských podniků i k vlastní jich, výživě, dále k výživě ve společné domácnosti s nimi bydlících rodinných příslušníků jakož i k výživě příslušníků jich domácností (hospodářství), pokud tyto osoby jsou činny při zpracování půdy, jako zemědělští dělníci nebo stálí dozorčí orgánové, počítaje v to i dělníky a osoby k výměnku oprávněné, i zřízenci, jimž za výměnek nebo mzdu přísluší volná strava, mlýnské výrobky neb obilí na chléb, stanoví se bez rozdílu spotřební dávka 16 kg obilí měsíčně.
§ 2.
Spotřební dávka pro nesamozásobitele.
Pro ostatní obyvatele (nesamozásobitele) stanoví se vzhledem k změněným předpisům vymílacím přípustná spotřební dávka počínajíc dnem 26. ledna 1919 pro osobu takto:
a) všeobecně 1950 g mouky týdně, z toho 1200 g mouky na chléb a 750 g moučných výrobků;
b) pro těžce pracující 2800 g mouky týdně, z toho 1800 g mouky na chléb a 1000 g moučných výrobků.
Odebéře-li se chléb, počítá se za 5 g mouky 7 g chleba. Jak při všeobecné dávce (sub a), tak ji při dávce těžce pracujících (sub b), budiž dle i možnosti na dávku moučných výrobků, vydáváno i po 500 g na osobu v mouce vařivé (pšeničné, ječné), zbytek (250 g resp. 500 g) v jiných mlýnských výrobcích, jako v kroupách, krupici, ovesné rýži, pravé rýži, ovesných vločkách.
Dávka těžce pracujících přiznává se těhotným ženám od 3. měsíce těhotenství, jakož i činnému vojsku, požívajícímu erárního stravování.
Pro děti až do dovršení 3. roku věku lze k žádosti přednosty domácnosti, matky neb osoby, jíž náleží o děti pečovati, odebrati příslušné množství zcela nebo z části v krupici, ovesných vločkách neb ovesné krupici.
§ 3.
Zemské politické správy určí modality, za jakých možno přiznati v předchozím paragrafu uvedené výhody těhotným a dětem do dovršeného 3. roku, dáti pak modality a předpoklady, za jakých lze poskytnouti těžce nemocným výhod při odběru mlýnských výrobků.
Zemské politické správy vydají dále bližší předpisy o výrobě, prodeji a ceně chleba, přičemž budiž vzata za základ normální jednotná váha bochníku chleba vyrobeného z 1200 g chlebové mouky, t. j. 1680 g chleba, jehož cena nesmí při ceně chlebové mouky 80 h za 1 kg převyšovali 1.56 K (1 kg chleba 92 h), resp. v místech s potravní daní l.60 K (chleba za 94 h 1 kg), jakož i předpisy o úpravě a používání úředních výkazních lístků o spotřebě chleba a mouky.
§ 7 nařízení ministerstva obchodu v dohodě s ministerstvy vnitra, orby a financí ze dne 20. prosince 1915, z. ř. č. 379, o povinnosti prodavačů chleba prodávati skrojky, dále $ 3 nařízení ministerstva vnitra ze dne 15. ledna 1916, z. ř. č. 15, o zvláštních výkazech pro osoby, které se stravují v hostinských podnicích, lidových kuchyních a pod. se zrušuje.