Článek 8
/1/ Smluvní strany potvrzují, že příslušníci polské národnostní menšiny v České a Slovenské Federativní Republice a příslušníci české a slovenské národnostní menšiny v Polské republice mají právo samostatně, jakož i ve společenství s jinými členy své skupiny svobodně vyjadřovat, uchovávat a rozvíjet svou etnickou, kulturní, jazykovou a náboženskou svébytnost a rozvíjet svou kulturu ve všech směrech bez jakýchkoliv pokusů asimilovat je proti jejich vůli.
Smluvní strany budou respektovat práva a plnit závazky týkající se národnostních menšin v souladu s mezinárodními standardy, zejména evropskými.
/2/ Smluvní strany prohlašují, že osoby uvedené v odstavci 1 tohoto článku mají právo samostatně, jakož i ve společenství s jinými členy své skupiny:
- svobodně používat svůj mateřský jazyk v soukromí i na veřejnosti, a - vedle potřeby znát úřední jazyk nebo úřední jazyky příslušného státu - používat svůj mateřský jazyk před státními orgány v souladu s národním zákonodárstvím,
- mít přístup k informacím a rozšiřovat a vyměňovat si je ve svém mateřském jazyce,
- mít přiměřené možnosti výuky svého mateřského jazyka a výuky ve svém mateřském jazyce,
- zakládat a udržovat své vlastní hospodářské, vzdělávací, kulturní a náboženské instituce, organizace a spolky.
/3/ Příslušnost k národnostní menšině je věcí osobní volby každého občana. Z této příslušnosti mu nemůže vyplývat žádné znevýhodnění.
/4/ Příslušnost k národnostní menšině nezbavuje občana povinnosti vystupovat loajálně vůči svému státu, dodržovat jeho právní předpisy a užívat svá práva v souladu s národním zákonodárstvím.