§ 13
Obecná ustanovení ke spalování paliv
Tato část vyhlášky se vztahuje na spalovací stacionární zdroje, v nichž jsou spalována paliva, s výjimkou
a) stacionárních zdrojů, v nichž se spaliny používají pro přímý ohřev, pro sušení, pro vypalování nebo pro jinou tepelnou úpravu předmětů nebo materiálů,
b) stacionárních zdrojů pro dodatečné spalování, určené k čištění odpadních plynů spalováním, nejsou-li provozovány jako nezávislé spalovací stacionární zdroje,
c) stacionárních zdrojů pro regeneraci katalyzátorů katalytického štěpení,
d) stacionárních zdrojů pro zpracování sulfanu na síru,
e) reaktorů užívaných v chemickém průmyslu,
f) koksárenských baterií,
g) stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad, který není biomasou podle § 2 písm. a),
h) ohřívačů větru vysokých pecí,
i) plynových turbín a plynových motorů umístěných na těžebních plošinách,
j) krematorií a zařízení k výhradnímu spalování těl zvířat,
k) stacionárních zdrojů o celkovém jmenovitém tepelném příkonu do 0,3 MW včetně.