§ 72
Havarijní dopravní zařízení
(1) Pro havarijní dopravní zařízení a jámu platí ustanovení hlav I, II a III, pokud v této hlavě není stanoveno jinak.
(2) Není-li k dispozici mobilní havarijní dopravní zařízení vybavené vlastním těžním strojem, vlastním pohonem a vlastním zdrojem napájení elektrickou energií, které je schopné dojet na místo potřeby v limitu 2 hodin, zřizuje se v jámě hlubší než 200 m, pokud nejde o případ uvedený v odstavci 3, stabilní havarijní dopravní zařízení.
(3) V jámě se dvěma a více těžními zařízeními použitelnými pro dopravu osob může být jedno těžní zařízení považováno za havarijní dopravní zařízení, pokud jeho dopravní nádoba dosahuje nejvíce 200 m od nejnižší provozované úrovně sousedního těžního zařízení; podmínkou je, že v úseku, ve kterém nejsou provozována dvě těžní zařízení, je vybudováno lezní oddělení.
(4) Havarijní dopravní zařízení se vybavuje:
a) hloubkoměrem,
b) jízdní brzdou, jejíž brzdicí síla se vyvolává závažím nebo pružinami; pro výpočet a jistotu této brzdy platí ustanovení § 22 týkající se jízdní brzdy,
c) koncovým vypínačem na hloubkoměru proti přejetí dopravní nádoby přes nejvyšší a nejnižší provozní polohu, který uvede do činnosti brzdu havarijního dopravního zařízení,
d) návěštním zařízením umožňujícím dávání návěští z dopravní nádoby na stanoviště strojníka havarijního dopravního zařízení; návěštní zařízení může být nahrazeno dorozumívacím zařízením.
(5) Řízením havarijního dopravního zařízení smí být pověřen jen zaměstnanec, který splňuje požadavky § 7.
(6) Dopravní nádoba mobilního havarijního dopravního zařízení nemusí být vedena, pokud je tvarově upravena tak, aby nemohla zachytit o výztuž nebo prvky výstroje jámy. Dopravní nádoba havarijního dopravního zařízení nemusí mít záchyty. Osoby v ní musí být chráněny před pádem drobných předmětů a stékající vodou, před vypadnutím z ní a před dotykem s výstrojí a výztuží jámy. Provozovatel havarijního dopravního zařízení rozhodne, zda dopravní nádoba bude trvale zavěšena na laně nebo zda se zavěsí až před použitím havarijního dopravního zařízení.
(7) Mezery mezi vedenou dopravní nádobou havarijního dopravního zařízení a jámovou výztuží a výstrojí a ostatními dopravními nádobami se určí podle přílohy č. 2.
(8) Těžní lano havarijního dopravního zařízení nesmí mít jmenovitý průměr menší než 14 mm a při nevedené dopravní nádobě musí být lano nekroutivé konstrukce. Úhel odklonu lana od roviny souměrnosti lanovnice vedené středem její drážky nesmí přesáhnout 1° 30'. Počet vrstev na bubnu se volí tak, aby bočnice bubnu přesahovala poslední vrstvu alespoň o 1,5násobek jmenovitého průměru lana.
(9) Poměr jmenovitého průměru lanovnice k jmenovitému průměru těžního lana havarijního dopravního zařízení je alespoň 50.
(10) O havarijním dopravním zařízení se vede dokumentace, která obsahuje:
a) Knihu o jízdě na laně,
b) Řád o jízdě na laně,
c) Pomocnou knihu prohlídek havarijního dopravního zařízení a jámy,
d) význam návěští,
e) telefonní řád,
f) dokumentaci těžního lana, závěsu a úvazku.