§ 18
Lanovnice
(1) Poměr jmenovitého průměru lanovnice k jmenovitému průměru těžního lana musí být u těžního zařízení na povrchu alespoň 80, u odtlačné lanovnice a u těžního zařízení v podzemí alespoň 50; má-li být použito lano uzavřené konstrukce, musí být tento poměr v obou případech alespoň 100. Hloubka drážky lanovnice musí být taková, aby její bočnice přesahovaly lano alespoň o 1,5násobek jmenovitého průměru lana. Poloměr zakřivení drážky musí být alespoň 0,56, avšak nejvíce 0,60 jmenovitého průměru lana.
(2) Je-li místo odtlačné lanovnice použita soustava kladek, musí být poměr jmenovitého průměru kladky k jmenovitému průměru těžního lana alespoň 7. Kladky musí být při tomto poměru uspořádány tak, aby úhel opásání na jedné kladce byl nejvíce 4°. Se zvětšujícím se poměrem jmenovitého průměru kladky k jmenovitému průměru těžního lana může být úhel opásání na jedné kladce úměrně zvětšen. Ustanovení předposlední a poslední věty odstavce 1 platí i pro tyto kladky.
(3) Lanovnice, její osa a ložiska se počítají na zatížení při přetržení těžního lana, přičemž napětí v lanovnici a její ose nesmí překročit 90 % meze kluzu materiálu. Odtlačná lanovnice, její osa a ložiska a lanovnice, její osa a ložiska pro jiné lano než těžní se počítají na největší statické zatížení; tyto lanovnice, osy a ložiska musí vykazovat alespoň 5násobnou bezpečnost vůči mezi pevnosti materiálu.
(4) Úhel odklonu lana od roviny souměrnosti lanovnice vedené středem její drážky nesmí přesahovat při navíjení lana na buben v jedné a ve dvou vrstvách 1° 30', ve třech a více vrstvách a u třecího kotouče 1°.
(5) Ochranné koryto musí mít v nejnižším místě otvor pro odtok vody; voda se z ochranného koryta odvádí tak, aby nestékala do jámy.