4. Nahodilá zatížení mimořádná a součinitelé zatížení
4.1. Za nahodilé zatížení mimořádné se považuje pád předmětu na ochranný poval; určí se podle bodů 4.2. a 4.3.
4.2. Zatížení ochranného povalu:
Při těžbě důlními vozy se zatížení určí z hmotnosti pádu naplněného důlního vozu. Při jednolanovém těžení s dopravní nádobou bez záchytů určí zatížení projekt.
Do výpočtu se zahrne také účinek pádu nejtěžšího dopravovaného předmětu. Projekt určí jeho hmotnost a nejmenší možnou plochu, kterou může narazit na poval.
Součinitelé zatížení:
pro pád montážního prvku n = 1,2
pro hmotnost důlního vozu nebo
dopravovaného předmětu n = 1,1
pro hmotnost rubaniny v důlním voze nebo vysypané ze skipu:
při pádové výšce do 200 m n = 1,2
při pádové výšce 1200 m n = 0,8
Ztráta kinetické energie odporem vzduchu se určí součinitelem α,
který je
při pádové výšce do 200 m 0,96
při pádové výšce 1200 m 0,83
Mezilehlé hodnoty součinitele zatížení a ztráty kinetické energie odporem vzduchu mezi pádovými výškami 200 m a 1200 m se lineárně interpolují.
4.3. Konstrukce ochranného povalu se ve výpočtu posuzuje na statické zatížení (bez účinku dynamického rázu).
Při těžbě důlními vozy se ve výpočtu uvažuje hmotnost současně narážených důlních vozů, při dopravě skipem se uvažuje hmotnost dopravované rubaniny.
Součinitelé zatížení se určí:
pro hmotnost důlního vozu n = 1,1
pro hmotnost rubaniny vysypané
ze skipu n = 1,3
Součinitelé podmínek působení se určí podle bodu 5.