§ 16
Orientační bezpečnostní celík
(1) Orientační bezpečnostní celík se stanoví pro neprozkoumané zvodněné a plynonosné horizonty nebo pro zatopená důlní díla, jejichž poloha není přesně známa. Konstruuje se tak, aby jeho průběh zajišťoval ve všech směrech stanovenou vzdálenost od nebezpečného horizontu.
(2) Orientační bezpečnostní celík se dělí na dvě pásma
a) bližší zvodněnému nebo plynonosnému horizontu nebo zatopenému důlnímu dílu, jehož hranice je odvozena z poloviční mocnosti orientačního bezpečnostního celíku od okraje nebezpečného horizontu nebo zatopeného důlního díla,
b) vzdálenější zvodněnému nebo plynonosnému horizontu nebo zatopenému důlnímu dílu, které obsahuje zbytek mocnosti celíku od bližšího pásma po jeho okraj.
(3) Účelem vedení dlouhých důlních děl v orientačním bezpečnostním celíku musí být mimo jiné upřesnění průběhu a stavby zvodněného nebo plynonosného horizontu nebo zatopeného důlního díla, snížení tlaků v nebezpečných horizontech a spolehlivé odvodnění stařin, pokud je to technicky možné. Důlní díla musí být zajišťována zabezpečovacími vrty, určenými v projektu důlní činnosti v orientačním bezpečnostním celíku tak, aby jimi bylo důlní dílo vždy bezpečně zajištěno
a) v bližším pásmu orientačního bezpečnostního celíku - alespoň trojicí vrtů,
b) ve vzdálenějším pásmu orientačního bezpečnostního celíku - alespoň dvojicí vrtů.
Délka vrtů a další parametry, tj. staničení, ústí, směr a úklon, musí být z projektu přeneseny do technologického postupu důlního díla.
(4) Vedení důlních děl v orientačním bezpečnostním celíku povoluje obvodní báňský úřad.