§ 18.
Dání jistoty.
Žalobce, jakož i žalobce navzájem a intervenient jsou povinni složití v hotovosti jistotu k zajištění nákladů a výloh řízení.
Suma jistoty obnáší deset nizozemských zlatých s připočtením obnosu, jenž bude určen předsedou se zřetelem na předvídané náklady a slušnost; suma jistoty nebude však vyšší dvou pro mille hodnoty sporného předmětu a v žádném případě jednoho tisíce pěti seť nizozemských zlatých.
Jistotu dlužno složití v nizozemských zlatých nebo v stejné hodnotě podle denního kursu kterékoliv jiné měny zaznamenané na burse v Nizozemí nebo ve Švýcarsku.
V případě, že by strana, povinná k dání jistoty, jí nesložila do 40 dnů od doručení příslušného vyrozumění u sekretariátu neb u peněžního ústavu, vyrozuměním určeného, může býti její žaloba, žaloba navzájem nebo intervence odmítnuta s výhradou práva zástupce vlády ujmouti se místo strany zastupování odmítnutých žalobních žádání.
Během sporu může předseda nebo soud naříditi zvýšení jistoty, zdá-li se následkem dlouhého trvání řízení suma již složená nedostatečnou, leč zvýšená suma jistoty nebude moci býti vyšší jednoho tisíce pěti set nizozemských zlatých.