§ 90
Vyloučení z řízení
(1) Úřední osoba, o které lze důvodně předpokládat, že má s ohledem na svůj poměr k věci, k účastníku řízení nebo jeho zástupci takový zájem na průběhu a výsledku řízení, pro nějž lze pochybovat o její nepodjatosti, je vyloučena ze všech úkonů v řízení, při jejichž provádění by mohla výsledek řízení ovlivnit.
(2) Vyloučena je též úřední osoba, která se účastnila řízení v téže věci na jiném stupni řízení.
(3) Účastník řízení může namítnout podjatost úřední osoby ve lhůtě do 15 dnů ode dne, kdy se o úřední osobě podílející se na řízení dozvěděl. V námitce podjatosti musí být uvedeno, proti které úřední osobě námitka směřuje, v čem je spatřován důvod pochybnosti o její nepodjatosti a jakými důkazy může být jeho tvrzení prokázáno. K později podané námitce se nepřihlíží.
(4) Úřední osoba, která se dozví o okolnostech nasvědčujících tomu, že je podjatá, je povinna o nich neprodleně uvědomit svého nadřízeného. Do doby, než nadřízený rozhodne, zda je vyloučena, může úřední osoba provádět jen takové úkony, které nesnesou odkladu.
(5) Nadřízený úřední osoby, která je vyloučena, za ni bezodkladně určí jinou úřední osobu, která není k vyloučenému ve vztahu podřízenosti; usnesení o tom se pouze poznamená do bezpečnostního svazku.
(6) O vyloučení úřední osoby rozhodne nadřízený úřední osoby usnesením, proti kterému nelze podat rozklad. Usnesení o vyloučení úřední osoby podle odstavce 4 se pouze poznamená do bezpečnostního svazku.
(7) Ustanovení odstavců 1 až 6 se nepoužijí pro ředitele Úřadu.
(8) Odstavce 1 a 3 až 6 se užijí obdobně i pro účast znalců a tlumočníků v řízení.