§ 14
Ústní jednání
(1) Ústní jednání se koná zásadně v přítomnosti soudce, proti němuž návrh směřuje. V jeho nepřítomnosti lze věc projednat pouze tehdy, odmítne-li se před kárný senát dostavit nebo jestliže se bez důvodné omluvy nedostaví. Jestliže si soudce zvolí obhájce, má obhájce právo zúčastnit se ústního jednání.
(2) Na počátku ústního jednání přednese navrhovatel návrh na zahájení kárného řízení a odůvodní jej. Není-li navrhovatel přítomen, přednese návrh na zahájení kárného řízení předseda kárného senátu nebo jím určeny člen kárného senátu; obdobně se postupuje, byla-li věc kárnému senátu postoupena orgánem činným v trestním řízení.
(3) Vede-li se kárné řízení pro přestupek, může poškozený, jemuž byla způsobena majetková škoda, uplatnit před zahájením dokazování nárok na její náhradu. Předseda kárného senátu poučí poškozeného o jeho právu, pokud se tak již nestalo ve vyrozumění o ústním jednání (§ 13 odst. 1).
(4) Bylo-li provedeno předběžné šetření (§ 10), předseda kárného senátu nebo jím určený člen kárného senátu seznámí kárný senát a účastníky řízení s jeho výsledky.
(5) Předseda kárného senátu vyslechne soudce, proti němuž se kárné řízení vede, a provede další potřebné důkazy. Soudce má právo odepřít výpověď. Osoby, které byly povolány jako svědci, popřípadě znalci, jsou povinny se k ústnímu jednání dostavit a před kárným senátem vypovídat.
(6) Soudce, proti němuž se kárné řízení vede, jeho obhájce a ten, kdo návrh podal, mají právo vyjádřit se k prováděným důkazům, klást svědkům a znalcům otázky a podávat návrhy na doplnění dokazování. Stejná práva přísluší i poškozenému, popřípadě jeho zástupci nebo opatrovníkovi.
(7) Po skončení dokazování se může k věci vyjádřit ten, kdo návrh podal, poškozený, popřípadě jeho zástupce nebo opatrovník, obhájce a soudce, proti němuž se kárné řízení vede. Soudci, proti němuž se kárné řízení vede, vždy patří poslední slovo.
(8) Ústní jednání před kárným senátem je veřejné.