Článek 30
Osvobození konzulárních úředníků a zaměstnanců od zdanění
1. Konzulární úředníci a konzulární zaměstnanci a jejich rodinní příslušníci žijící s nimi ve společné domácnosti, pokud nejsou občany přijímajícího státu, ani v něm nemají trvalé bydliště, jsou osvobozeni od všech daní a poplatků stanovených nebo vybíraných v přijímajícím státě.
2. Osvobození uvedené v odstavci 1 tohoto článku se nevztahuje na
a) nepřímé daně, které jsou zpravidla obsaženy v ceně zboží a služeb;
b) daně a poplatky ze soukromého nemovitého majetku nacházejícího se na území přijímajícího státu, s výhradou ustanovení článku 28;
c) dědické nebo jiné obdobné poplatky, s výhradou ustanovení článku 31;
d) daně a poplatky ze soukromých příjmů, které mají zdroj v přijímajícím státě;
e) registrační, soudní, hypoteční a kolkové poplatky, s výhradou ustanovení článku 28;
f) daně a poplatky vybírané za prokázané zvláštní služby.
3. Osvobození uvedené v tomto článku se nevztahuje na daně a poplatky, které podle právních předpisů přijímajícího státu mají být placeny osobami vstupujícími do smluvního poměru s osobami uvedenými v tomto článku.
4. Členové konzulárního úřadu, kteří zaměstnávají osoby, jejichž mzda není vyňata v přijímajícím státě z daně ze mzdy, musí dodržovat povinnosti, které právní předpisy tohoto státu stanoví zaměstnavatelům, pokud jde o vybírání daně ze mzdy.