Článek 21
Osobní nedotknutelnost a vynětí z jurisdikce
1. Vedoucí konzulárního úřadu požívá osobní nedotknutelnosti. Nepodléhá jurisdikci přijímajícího státu s výjimkou
a) věcné žaloby týkající se soukromé nemovitosti nacházející se na území přijímajícího státu, pokud ji vedoucí konzulárního úřadu nevlastní v zastoupení vysílajícího státu pro účely konzulárních funkcí;
b) žaloby týkající se dědictví, v němž je vedoucí konzulárního úřadu vykonavatelem poslední vůle, správcem dědictví nebo dědicem jako soukromá osoba, a nikoli jménem vysílajícího státu;
c) žaloby týkající se jakékoliv soukromé nebo obchodní činnosti vykonávané vedoucím konzulárního úřadu v přijímajícím státě vedle jeho úředních funkcí;
d) žaloby týkající se smlouvy, kterou vedoucí konzulárního úřadu nesjednal jménem vysílajícího státu;
e) žaloby zahájené třetí stranou a týkající se náhrady škody vyplývající z nehody způsobené dopravním prostředkem v přijímajícím státě.
Vedoucí konzulárního úřadu nepodléhá exekučním opatřením s výjimkou případů uvedených pod písmeny a), b), c), d) a e) tohoto odstavce, a jestliže výkon rozhodnutí může být proveden, aniž by byla porušena nedotknutelnost jeho osoby nebo jeho obydlí.
2. Členové konzulárního úřadu nepodléhají jurisdikci přijímajícího státu, pokud jde o jednání při výkonu jejich úředních funkcí.
Toto vynětí se nevztahuje na žaloby týkající se smlouvy, kterou členové konzulárního úřadu nesjednali jménem vysílajícího státu, nebo na žaloby zahájené třetí stranou a týkající se náhrady škody vyplývající z nehody způsobené dopravním prostředkem v přijímajícím státě.
3. Konzulární úředník, s výjimkou vedoucího konzulárního úřadu, nemůže být zadržen ani jakýmkoliv jiným způsobem zbaven osobní svobody, leda že je justičními orgány přijímajícího státu obviněn ze spáchání závažného trestného činu, nebo na základě soudního rozhodnutí, které nabylo právní moci. "Závažným trestným činem" se rozumí jakýkoliv úmyslný trestný čin, na který je právním řádem přijímajícího státu stanoven trest odnětí svobody s dolní hranicí trestní sazby nejméně 5 let nebo vyšší trest.
4. Jestliže je proti konzulárnímu úředníkovi zahájeno trestní řízení, bude prováděno s ohledem na jeho úřední postavení a, s výjimkou obvinění ze závažného trestného činu, způsobem, který by co nejméně narušil výkon konzulárních funkcí. Pokud v případě obvinění ze závažného trestného činu je nutné vzít konzulárního úředníka do vazby, musí být řízení proti němu zahájeno v co nejkratší době.
5. V případě, že člen konzulárního úřadu se mimo výkon svých úředních funkcí dopustí na území přijímajícího státu činu, který je podle zákonodárství tohoto státu trestným činem, vysílající stát bude o tom informován v co nejkratší lhůtě diplomatickou cestou. Vedoucí konzulárního úřadu o tom bude informován současně.
6. V případě trestního stíhání, zadržení, vzetí do vazby nebo omezení osobní svobody, jakoukoliv jinou formou kteréhokoliv člena konzulárního úřadu s výjimkou vedoucího konzulárního úřadu přijímající stát o tom bez prodlení uvědomí vedoucího konzulárního úřadu.
7. Ustanovení odstavců 1 a 3 tohoto článku se použijí obdobně na rodinné příslušníky vedoucího konzulárního úřadu nebo konzulárního úředníka žijící s nimi ve společné domácnosti, pokud nejsou občany přijímajícího státu nebo v něm nemají trvalé bydliště anebo v něm nevykonávají soukromou výdělečnou činnost.