III. Obsah praktické části zkoušky
1. Obsahem praktické zkoušky, jde-li o hodnocení vlastností zdrojů ionizujícího záření používaných pro lékařské ozáření nebo při veterinárních aplikacích, jsou
1.1. 3 úkoly, nebo
1.2. v případě, že žadatel hodlá provádět hodnocení vlastností na více než 3 modalitách zdrojů ionizujícího záření, 1 úkol pro každou modalitu.
2. Úkol zahrnuje praktické provedení tematicky uzavřené části hodnocení vlastností daného zdroje ionizujícího záření.
3. V rámci úkolu jsou žadateli pokládány související fyzikální, technické a dozimetrické otázky a otázky z oblasti radiační ochrany, uspořádané do následujících okruhů:
3.1. parametry a nastavení testovaného zdroje ionizujícího záření, jeho příslušenství, testovacích pomůcek a měřidel, používané pomůcky a měřidla, význam prováděných testů, jejich tolerancí, možných závad na testovaném zdroji ionizujícího záření nebo jeho příslušenství zjištěných během testů a hodnocení výsledků testů,
3.2. fyzikální podstata ionizujícího záření a jeho interakce s hmotou a tkání,
3.3. fyzikální a technická podstata detekce ionizujícího záření,
3.4. používané měřitelné a odvozené dozimetrické veličiny,
3.5. v případě radioterapie určení dávky a kvality ionizujícího záření vhodných pro požadovaný terapeutický účinek, principy dodání předepsané dávky do cílového objemu, jeho přesnost a ověřování a způsoby ochrany před nežádoucími účinky ionizujícího záření při terapeutickém ozařování,
3.6. stanovení radiační zátěže pacienta a jiné fyzické osoby,
3.7. v případě zobrazování s využitím ionizujícího záření fyzikální a technická podstata tvorby obrazu a jeho rekonstrukce a způsoby kvantitativního hodnocení kvality obrazu a její vztahy s dávkou pacientům,
3.8. možnosti snižování dávek pacienta při lékařském ozáření a jiné fyzické osoby při zachování účelu ozáření,
3.9. měřidla a další pomůcky používané při zkouškách zdroje ionizujícího záření, principy jejich fungování a konstrukce,
3.10. teorie měření a jeho nepřesnosti, rozbor nepřesností, hodnocení výsledků testů, formalismus nejistot při měření a
3.11. praktické znalosti provádění zkoušek zdroje ionizujícího záření, zejména praktické provádění testů.
4. Pokud v rámci plnění zadaného úkolu žadatel správně zodpoví nadpoloviční většinu položených souvisejících otázek a zároveň správně provede požadované praktické úkony, je úkol hodnocen jako splněný.
5. Praktická část zkoušky je hodnocena stupněm "vyhověl", pokud žadatel splní nejméně 70 % zadaných úkolů.
------------------------------------------------------------------