§ 3
(1) Zaměstnavatel posuzuje rizika výbuchu zejména se zřetelem na
a) pravděpodobnost výskytu výbušné atmosféry a její trvání,
b) pravděpodobnost výskytu zdrojů iniciace, včetně možných výbojů statické elektřiny a na pravděpodobnost, zda jsou aktivní a účinné,
c) používaná zařízení včetně instalace, látky, technologické procesy, pracovní postupy a jejich možné vzájemné působení,
d) rozsah předpokládaných účinků výbuchu.
(2) Riziko výbuchu zaměstnavatel posuzuje komplexně se zřetelem na všechny okolnosti práce v prostředí s nebezpečím výbuchu.
(3) Pokud zařízení nebo pracoviště v prostředí s nebezpečím výbuchu vyhovují požadavkům zvláštních právních předpisů, platí, že požadavky uvedené v příloze č. 1 a v příloze č. 2 k tomuto nařízení byly splněny.
(4) Při posuzování rizika výbuchu posuzuje zaměstnavatel i prostory, do nichž může výbušná atmosféra proniknout otvory nebo jinými cestami.