3. Opatření k ochraně před výbuchy
3.1 Zaměstnavatel zajistí, aby předvídatelný únik nebo uvolnění hořlavého plynu, páry, mlhy nebo hořlavého prachu, který může způsobit výbuch, byl vhodným způsobem usměrněn, odveden do bezpečného prostoru, ve kterém neohrozí bezpečnost a zdraví zaměstnanců, a pokud to není možné, bezpečně uzavřen nebo zabezpečen jiným vhodným způsobem.
3.1.1 Přítomnost výbušné atmosféry kontroluje zaměstnavatel vždy při uvádění zařízení do provozu anebo při podezření, že hořlavé plyny nebo kapaliny ze zařízení unikají popřípadě že se hořlavý rozvířitelný prach na zařízení nebo v jeho blízkosti usazuje. V prostorech uvnitř staveb tuto kontrolu provádí nejméně jednou za měsíc.
3.2 Jestliže výbušná atmosféra obsahuje více druhů hořlavého plynu, páry, mlhy anebo prachu, musí ochranná opatření odpovídat nejvyššímu možnému riziku.
3.2.1 Jsou-li zaměstnanci při práci v prostředí s výbušnou atmosférou vystaveni účinkům chemických látek a chemických přípravků nebo prachu, které se považují za zdraví škodlivé, popřípadě působení biologických činitelů, postupuje zaměstnavatel podle zvláštního právního předpisu. 3) Při výběru osobních ochranných pracovních prostředků bere v úvahu také riziko iniciace výbušné atmosféry podle bodu 3.3.1.
3.3 Při přijímání opatření k zabránění iniciace výbušné atmosféry podle § 3 odst. 1 písm. b) bere zaměstnavatel v úvahu přítomnost možných zdrojů iniciace výbušné atmosféry včetně elektrostatických výbojů, pokud jsou zaměstnanci popřípadě jiné osoby nebo pracovní prostředí nositeli elektrostatického náboje nebo náboj vytvářejí.
3.3.1 S ohledem na nebezpečí iniciace výbušné atmosféry zaměstnavatel poskytuje podle zvláštního právního předpisu 4) zaměstnancům zdržujícím se na pracovištích v prostorech s nebezpečím výbuchu ochranný oděv a obuv zhotovené z materiálů, které nezpůsobují elektrostatické výboje schopné zažehnout výbušnou atmosféru. Zaměstnavatel zajistí, aby jiné osoby, pokud vstupují na pracoviště v prostorech s nebezpečím výbuchu nebo se na něm zdržují, byly vybaveny oděvem a obuví stejných vlastností.
3.4 Zařízení, ochranný systém nebo instalace se mohou uvést do provozu, pokud zaměstnavatel v dokumentaci o ochraně před výbuchem prokáže, že jejich používání v prostředí s nebezpečím výbuchu bude bezpečné. Tento požadavek se vztahuje i na zařízení a připojená návazná zařízení, které nejsou zařízeními ani ochrannými systémy podle zvláštního právního předpisu, 1) ale jejich zabudování a použití na pracovišti by mohlo vést k iniciaci výbušné atmosféry.
3.4.1 Zaměstnavatel provede vhodná opatření, aby instalace nemohly být navzájem zaměněny.
3.5 Pracoviště, zařízení a instalace přístupné zaměstnancům musí být umísťovány, instalovány, montovány, udržovány a používány tak, aby nebezpečí výbuchu bylo sníženo na minimum. V případě vzniku výbuchu musí být omezeno jeho šíření na pracovišti a v zařízení a musí být přijata vhodná opatření ke snižování rizika ohrožení zaměstnanců vyplývajícího z fyzikálních vlastností výbuchu.
3.6. Zaměstnanci musí být na nebezpečí upozorněni světelným signálem, 2) zvukovým signálem, případně jejich kombinací tak, aby mohli opustit pracoviště dříve, než budou ohroženi výbuchem.
3.7 Zaměstnanci musí mít možnost rychle a bezpečně opustit prostor ohrožený výbuchem únikovými cestami tak, jak je uvedeno v dokumentaci o ochraně před výbuchem. Únikové cesty musí být k těmto účelům udržovány trvale volné 5).
3.8 Předtím, než je pracoviště s prostředím nebezpečí výbuchu poprvé uvedeno do provozu, musí být ověřena jeho celková bezpečnost z hlediska rizika výbuchu. Musí být dodrženy veškeré podmínky nezbytné pro zajištění ochrany před výbuchem. Takové ověření musí být provedeno osobou, která je na základě svých dovedností a odborných znalostí k této činnosti způsobilá.
3.9 Jestliže je na základě hodnocení rizika výbuchu podle § 3 prokázáno, že
a) v důsledku výpadku energie se riziko výbuchu zvýší, musí být bezpečnost a funkčnost zařízení a ochranných systémů v případě potřeby zabezpečena nezávisle na ostatních zařízeních,
b) vypnutí zařízení nebo ochranných systémů začleněných do automatizovaného technologického procesu při jejich odchýlení od běžných provozních podmínek se úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nesníží, musí být umožněno v případě potřeby je vypnout ručním ovládáním. Ruční vypnutí smí provést pouze zaměstnavatelem určený zaměstnanec.
Při provádění nouzového vypnutí je nutno nahromaděnou energii co nejrychleji a nejbezpečněji rozptýlit a nebo izolovat tak, aby nebyla zdrojem ohrožení.
------------------------------------------------------------------
1) § 1 odst. 2 písm. a), b) a c) nařízení vlády č. 23/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu.
2) § 5 nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů.
3) § 134c zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 155/2000 Sb.
Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění nařízení vlády č. 523/2002 Sb.
4) § 133a zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 155/2000 Sb.
Nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků.
5) § 134 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 155/2000 Sb.