B. Nejlepší dostupné techniky
Návrh nejlepších dostupných technik není zaměřen na předpis jedné konkrétní techniky nebo technologie, ale na zvážení technických charakteristik daného zařízení, jeho zeměpisného umístění a místních podmínek životního prostředí. Vhodné kontrolní technologie pro snižování úniků chemických látek uvedených v části I jsou obecně stejné. Při stanovení nejlepších dostupných technik, ať již obecně nebo pro určité případy, by se měl brát zvláštní ohled na následující faktory, přičemž je třeba uvážit pravděpodobné náklady a prospěch z opatření a dále zvážit bezpečnostní a preventivní opatření:
a) Všeobecné úvahy:
i) pokud se týká charakteru, účinků a množství úniků: techniky se mohou měnit v závislosti na velikosti zdroje;
ii) stanovení údajů pro nové nebo stávající zařízení;
iii) čas potřebný pro zavedení nejlepší dostupné techniky;
iv) spotřeba a charakter surovin používaných v procesu a jeho energetická účinnost;
v) požadavek předcházení nebo minimalizace celkového dopadu úniků na životní prostředí a předcházení rizik pro životní prostředí;
vi) požadavek předcházení haváriím a minimalizace jejich důsledků na životní prostředí;
vii) požadavek zajištění zdraví a bezpečnosti na pracovištích;
viii) srovnatelné procesy, zařízení nebo pracovní metody, které byly úspěšně vyzkoušeny v průmyslovém měřítku;
ix) technologická zlepšení a změny ve vědeckých znalostech a vědomostech.
b) Obecná opatření pro snížení úniků: Při zvažování návrhů na výstavbu nových zařízení nebo na podstatnou změnu stávajících zařízení, která používají procesy uvolňující chemické látky uvedené v této příloze, se mají přednostně zvážit alternativní procesy, techniky nebo praktiky, které jsou obdobně užitečné, ale které mohou zabránit tvoření a uvolňování těchto chemických látek. V případech, ve kterých taková zařízení budou vybudována nebo podstatně změněna, by měla být kromě preventivních opatření naznačených v části V oddílu A zvažována také tato opatření pro snižování úniků a při určení nejlépe dostupných technik:
i) použití zdokonalených metod pro čištění spalin, jako je tepelná nebo katalytická oxidace, odlučování polétavého prachu nebo adsorpce;
ii) nakládání se zbytky, odpadní vodou, odpady a kalem z čistíren odpadních vod, např. tepelným zpracováním nebo inertizací či detoxifikací chemickými procesy;
iii) změny procesů vedoucí k omezení nebo vyloučení úniků jako přechod k uzavřeným systémům;
iv) změna projektování procesů vedoucí ke zlepšení spalování a předcházení tvorby chemických látek uvedených v této příloze prostřednictvím kontroly ukazatelů, jako je spalovací teplota nebo doba zdržení.