Čl. 49
Nediskriminace
1. Při použití ustanovení této Úmluvy nebude mezi státy činěna žádná diskriminace.
2. Za diskriminaci se však nepovažuje:
a) když přijímající stát aplikuje některá z ustanovení této Úmluvy omezeně v důsledku omezené aplikace tohoto ustanovení vůči jeho zvláštní misi ve vysílajícím státě;
b) když státy mezi sebou na základě obyčeje nebo dohody modifikují rozsah náležitostí, výsad a imunit svých zvláštních misí, ačkoli taková modifikace nebyla dohodnuta s jinými státy, za podmínky, že není neslučitelná s předmětem a účelem této Úmluvy a nedotýká se požívání práv nebo výkonu povinností třetích států.