§ 59
(1) Došlo-li u občana k poškození na zdraví nebo k jeho smrti v souvislosti s pomocí, kterou poskytl Sboru národní bezpečnosti nebo jeho příslušníkům na jejich žádost nebo s jejich vědomím, uhradí škodu tím vzniklou stát obdobně podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů pracovníků. Vláda Československé socialistické republiky může nařízením stanovit
a) v kterých případech a v jakém rozsahu náleží občanu, který poskytl pomoc, vedle nároků na náhradu škody podle pracovněprávních předpisů jednorázové mimořádné odškodnění;
b) v kterých případech a jak se zvyšuje jednorázové odškodnění náležející podle pracovněprávních předpisů pozůstalým po občanu, který poskytl pomoc, a kdy lze takové odškodnění přiznat osobám, které byly na občana, který poskytl pomoc, odkázány výživou.
(2) Občanu se hradí též škoda na věcech, která mu vznikla v souvislosti s poskytnutím této pomoci. Přitom se hradí skutečná škoda, a to uvedením v předešlý stav; není-li to dobře možné nebo účelné, hradí se v penězích. Poškozenému však může být přiznána úhrada nákladů spojených s pořízením nové věci náhradou za věc poškozenou.
(3) Stát hradí i škodu, kterou občan způsobil v souvislosti s pomocí poskytnutou Sboru národní bezpečnosti nebo jeho příslušníkům.
(4) Stát může nahradit škodu nebo vzniklé náklady i tehdy, nešlo-li o pomoc poskytnutou za podmínek uvedených v odstavci 1.
(5) Podle zásad, které vydá federální ministerstvo vnitra v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí a s federálním ministerstvem financí, může stát přiznat náhradu i jiné škody nebo újmy, která vznikla osobě, jež poskytla pomoc Sboru národní bezpečnosti nebo jeho příslušníkům.
(6) Právo státu na náhradu škody vůči tomu, kdo za ni poškozenému odpovídá podle občanského zákoníku, není předchozími ustanoveními dotčeno.
(7) Náhradu škody podle odstavců 1 až 5 poskytuje v zastoupení státu federální ministerstvo vnitra nebo ministerstvo vnitra České socialistické republiky nebo ministerstvo vnitra Slovenské socialistické republiky za útvary jimi řízené.