§ 2
(1) Na výzvu k občanské pracovní pomoci je každý povinen poskytnout podle svých sil potřebnou pracovní pomoc. Z této povinnosti jsou vyňaty:
1. děti podléhající povinné školní docházce;
2. ženy starší 50 let a muži starší 60 let;
3. osoby, které prokáží, že jsou nemocné nebo jinak tělesně nezpůsobilé;
4. ženy od počátku třetího měsíce těhotenství až do konce šestého měsíce po porodu nebo ženy, které pečují alespoň o jedno dítě mladší 6 let, pokud nemají možnost péči o ně zajistit jinak (na př. v jeslích);
5. osoby požívající práva exteritoriality a za podmínky vzájemnosti osoby, které jsou příslušníky cizího státu;
6. osoby, u nichž místní národní výbor povolí výjimku z důvodů hodných zvláštního zřetele;
7. příslušníci ozbrojených sil.
(2) Osoby, které jsou v pracovním poměru, nesmějí být vyzvány k občanské pracovní pomoci, jež se má poskytnout v době jejich zaměstnání nebo jež by jinak byla na újmu řádného výkonu jejich zaměstnání. To platí obdobně i pro osoby, které se připravují k povolání.