Článek 23.
Projednávání movitých pozůstalostí soudy nebo úřady druhé Smluvní Strany.
Je-li movitá pozůstalost příslušníka jednoho z obou Smluvních Států na území druhého, mohou dědicové, kteří se tam zdržují, žádati, nehledíc k ustanovení článku 18, aby ji projednal soud nebo úřad tohoto státu. V tomto případě vydá soud veřejnou vyhlášku, v níž ustanoví lhůtu ode dvou do tří měsíců a vyzve všechny dědice a odkazovníky, aby své nároky přihlásili, jinak že bude přikročeno k projednání s těmi účastníky, kteří o to požádali. Tato vyhláška bude uveřejněna v obou státech v listě nebo v listech, určených pro úřední vyhlášky, a její ověřený opis bude neprodleně zaslán soudu nebo úřadu státu, jehož zůstavitel byl příslušníkem, jakož i jeho místně příslušnému konsulárnímu úřadu, nebo, není-li ho, jinému zástupci jeho státu. Nepřihlásí-li se nikdo na tuto vyhlášku, nebo souhlasí-li ti, kdož přihlásili své nároky, aby pozůstalost byla projednána zmíněným soudem, projednání se tam provede podle zákonů domovského státu zůstavitelova ve smyslu čl. 16. Žádá-li však některý z přihlásivších se dědiců nebo odkazovníků, aby pozůstalost byla vydána soudu nebo úřadu státu zůstavitelova nebo jestliže soud nebo úřad státu zůstavitelova, jemuž náleží projednati pozůstalost, na to naléhá, bude vyhověno této žádosti.