Článek 2.
Československým nebo řeckým příslušníkům, majícím bydliště v Řecku nebo Československu a kteří budou žalobci nebo intervenienty před soudy jednoho z obou států, nebude moci býti uložena žádná jistota ani záloha, jakkoli pojmenovaná, buď z důvodu, že jsou cizinci, buď z důvodu nedostatku bydliště nebo sídla ve státě. Toto pravidlo platí také při žalobách navzájem a v opravném řízení.
Příslušníci jedné ze Smluvních Stran, mají-li bydliště mimo území, budou účastni téhož práva, jsou však povinni, podávajíce žaloby, označiti osobu, která bydlí na tomto území a bude oprávněna přijímati jejich jménem všechny spisy, týkající se řízení.