§ 5.
(1) Žadatel o zápis do seznamu advokátů musí prokázati, že byl na území republiky Československé nebo před 28. říjnem 1918 na území bývalého Rakousko-Uherska v právní službě zaměstnán po dobu pěti let. Z této služby musí právní služba u advokáta trvati nejméně čtyři roky. Právní služba u řádného soudu, u státního zastupitelství (vojenského prokurátora), u notáře, u úřadu správního nebo finančního, ať se koná pro výcvik nebo jiný účel, se započítává úhrnem jen do jednoho roku.
(2) zrušen
(3) Praxe u finanční prokuratury rovná se praxi u advokáta.
(4) Ke zkoušce advokátní (§ 1, odst. 2., písm. f) mohou býti připuštěni kandidáti, kteří byli po tři roky prakticky zaměstnáni v právní službě u advokáta a dosáhli, hodnosti doktora práv.
(5) Započítává se toliko praxe v tom kterém oboru plně konaná po složení všech teoretických státních zkoušek anebo po dosažení hodnosti doktora práv na některé universitě v republice Československé anebo před 28. říjnem 1918, po případě nejpozději ve studijním roce 1918 - 1919 na universitě bývalého mocnářství rakousko-uherského, jinak jen když kandidát prokáže nostrifikaci zkoušek nebo hodnosti doktora práv.
(6) Do 1. ledna 1925 stačí však k zápisu do seznamu advokátů a ku připuštění ke zkoušce advokátní výkaz způsobu a doby praxe podle dosavadních předpisů.
(7) Výhody, zvláštními ustanoveními povolené kandidátům, kteří byli zdrženi ve studiích anebo v praktické právní službě poměry způsobenými válkou, jsou nedotčeny.