Článek 1
(1) Obě smluvní strany si navzájem poskytnou zacházení podle zásady nejvyšších výhod týkající se celních poplatků, daní a celních formalit vyžadovaných při dovozu a vývozu zboží mezi oběma zeměmi a týkající se rovněž plavby, používání přístavů a přístavních zařízení, zásobování lodí a zacházení s jejich posádkami.
(2) Žádná ze smluvních stran nebude ukládat omezení nebo zákazy na dovoz jakéhokoliv výrobku z území druhé smluvní strany nebo na vývoz jakéhokoliv výrobku určeného pro území druhé smluvní strany, ledaže takové zákazy nebo omezení se vztahují na všechny třetí země.
(3) Shora uvedené zacházení se však nebude vztahovat na
a) výhody, které jedna ze smluvních stran poskytla nebo poskytne sousedním zemím za účelem usnadnění pohraničního obchodu;
b) výhody vyplývající z jakékoliv celní unie a oblasti volného obchodu, k níž je nebo by mohla být přičleněna jedna z obou smluvních stran;
c) výhody vztahující se na dovozní cla nebo poplatky poskytnuté Kyperskou republikou zemím Britského společenství a Irské republice;
d) výhody poskytnuté Československou socialistickou republikou členským zemím Rady vzájemné hospodářské pomoci.