§ 2
(1) Do vlastnictví obcí dnem účinnosti tohoto zákona přecházejí
a) nezastavěné pozemky,
b) pozemky zastavěné stavbami ve vlastnictví fyzických osob,
c) stavby s pozemky tvořícími se stavbou jeden funkční celek,
d) pozemky zastavěné stavbami přecházejícími do vlastnictví obcí podle odstavců 4 a 5,
které obce vlastnily ke dni 31. prosince 1949, pokud jsou ve vlastnictví České republiky a nepřecházejí do vlastnictví obcí podle § 1.
(2) Pro účely tohoto zákona se za zastavěné pozemky považují též
a) pozemky tvořící se stavbou jeden funkční celek,
b) pozemky, na nichž bylo na základě pravomocného stavebního povolení započato se stavbou.
(3) Je-li právním nástupcem obce zaniklé po 31. prosinci 1949 jediná obec, přechází věc do jejího vlastnictví. Je-li právních nástupců více, přechází věc do jejich podílového spoluvlastnictví rovným dílem.
(4) Pokud nemovitosti, které obce vlastnily k 31. prosinci 1949, nepřecházejí do vlastnictví žádné obce podle odstavce 1, neboť tato obec zanikla, pak tyto přecházejí, a to spolu se stavbami uvedenými v odstavci 5, do vlastnictví té obce, jejíž území ke dni 1. července 2000 tyto nemovitosti tvoří. 3a) Nachází-li se v příslušném katastrálním území tvořícím území obce jen část původní nemovitosti, přechází do vlastnictví obce jen tato část.
(5) Spolu s nemovitostmi podle odstavce 1 přecházejí do vlastnictví obce dnem 1. července 2000 stavby účelových komunikací, drobné stavby sloužící k plnění funkcí lesa, k výkonu práva myslivosti nebo k ochraně trvalých porostů, drobné stavby melioračních zařízení a drobné stavby lesotechnických meliorací, pokud byly v období od 1. ledna 1950 do 24. května 1991 vybudovány na pozemcích, které obce vlastnily ke dni 31. prosince 1949, nebo přecházejí na obce podle § 2a tohoto zákona, pokud jsou ke dni 1. července 2000 ve vlastnictví České republiky.